Nevěřte hladové opici

Jihoamerické opice malpy hnědé (Cebus apella nigritus) žijí v tlupách o velikosti 7 až 40 jedinců. Jejich společnost je hierarchická a společensky výše postavené malpy své bližní z nižších příček společenského žebříčku často násilím oberou o potravu. Malpy z nižších vrstev ale dokážou vyrovnat skóre - byť poněkud nečestným způsobem. Několik primatologických studií naznačilo, že opice jsou možná schopné podvádění, ale zatím nikdo se tomu nevěnoval systematicky.

Antropologové ze Stony Brook University v New Yorku proto v argentinském národním parku Iguazú postavili několik dřevěných plošin, na které malpám pravidelně přinášeli banány a další pochutiny. Při sledování plošin zjistili, že malpy s nízkým společenským postavením při krmení nápadně často vydávají poplašné volání. Za normálních okolností tento pokřik varuje před blížícím se hadem nebo kočkovitou šelmou ocelotem.

Na plošině splnilo účel diverze - vysoce postavené malpy rychle utekly, zatímco opičí podvodník, který křičel "pozor, vlk", se na opuštěné plošině mohl v klidu nakrmit. Autoři studie říkají, že pokud malpy vytvářejí tyto falešné poplachy záměrně, znamená to, že jsou schopné předpovědět, jak budou ostatní jedinci reagovat na nějaký podnět. Jiní odborníci jsou podle článku na stránkách ScienceNOW spíše skeptičtí. Tvrdí, že vysoká frekvence varovných výkřiků u nízko postavených malp může být důsledkem stresu, kterému jsou vystaveny při společném krmení.