Netopýři ušetří americkým farmářům miliardu dolarů ročně. Bude to víc, odhaduje odborník
Netopýři zajišťují pro americké farmáře „službu“ v hodnotě miliardy dolarů. Tvrdí to vědci z Univerzity v Jižní Illinois, kteří spočítali, kolik škůdců sežerou.
Vědci z Univerzity v Jižní Illinois provedli sérii pokusů, aby potvrdili ekonomickou a ekologickou hodnotu netopýrů pro americké farmáře.
Tým odborníků v obilných polích vybudoval ze sítí větší množství experimentálních uzavřených prostorů o velikosti 20 x 20 metrů a vysokých 7 metrů, které pak zavěsili.
Tam se mohl volně dostávat hmyz, ale už ne netopýři.
Měření během dvou let ukázalo, že tam, kam nemohli netopýři, bylo o 56 % více poškozených zrn obilí a o 59 % více larev červů než na místech, kam volně netopýři mohli.
Z ceny obilí pak vědci odvodili přibližnou hodnotu, kterou ročně představují pro farmáře „služby“ netopýrů.
Cena takových „služeb“ nejde podle Martina Maláče z České společnosti pro ochranu netopýrů tak jednoduše vypočítat, a může být dokonce daleko vyšší:
„Rozhodně je nepopiratelné, že netopýři poměrně velký přínos mají. Dá se spočítat, kolik každý netopýr za letní sezónu spořádá hmyzu denně a kolik spořádá netopýří kolonie. Ve Spojených státech jsou v jeskyních kolonie netopýrů, kteří mají i kolem několika miliónů jedinců. Myslím si, že tam to není miliarda, to je možná pro farmáře v Illionois, ale to jsou desítky miliard dolarů, které by takto netopýři mohli člověku ušetřit.“
Netopýry v Americe ohrožuje syndrom bílého nosu
Autoři studie se snaží upozornit i na větší ochranu netopýrů kvůli syndromu bílého nosu.

Nemoc způsobuje houba, půdní plíseň s latinským názvem Geomyces destructans, která se vyskytuje v sedimentu v jeskyních.
Plíseň netopýrům napadá neosrstěné částí, uši, čumáky a blány křídel.
Hlavně v Severní Americe vytváří houba na lysých částech těla bílý povlak. Od toho mají netopýři charakteristický bílý nos, a proto také vznikl název syndrom bílého nosu.
Geomyces destructans způsobuje kožní léze a boláky na kůži, které jsou vstupní branou pro další infekce.
Hlavním škůdcem obilí v USA je černopáska bavlníková. Její larvy poškozují obilí, bavlnu, rajčata a další plodiny. Navíc rozšiřují plísně, které pak mohou být toxické pro lidi i dobytek. Hlavním predátorem černopásky jsou právě netopýři.
Během zimování, kdy jsou netopýři nehybní a mají utlumený metabolismus, houba proniká do těl netopýrů, kde se usazují spóry. Plíseň může netopýry i zabít.
V Evropě to není s plísní u netopýrů naštěstí tak hrozné.
„V Evropě zatím nemá ta plíseň takové účinky jako v Severní Americe, kde netopýři během zimování masivně hynou. U nás se netopýři očistí a jsou schopni normálně fungovat další roky bez problémů,“ potvrzuje Martin Maláč.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.