Netopýr se skusem hyeny

Biologové z Massachusettsské univerzity v Amherst si všimli, že jihoamerický netopýr listonos vrásčitý (Centurio senex) má neobvykle stavěnou lebku s masivními čelistmi. Zajímalo je, jestli se tato - na plodožravého netopýra bizarní - stavba lebky projeví v síle skusu. Listonosové bývají spatřeni jen vzácně, ale údajně se vyskytují v jedné odlehlé oblasti jižního Mexika. Biologové zde strávili několik týdnů a měli štěstí - listonosy se jim podařilo nejen vidět a nafilmovat při pojídání měkkého ovoce, ale také pochytat.

V polní laboratoři pak biologové mohli 26 polapeným netopýrům měřit sílu skusu pomocí piezzoelektrického zařízení. Zjistili, že průměrná maximální síla skusu listonose je 10,9 newtonů, což je o 20 % víc než u jakéhokoli známého druhu plodožravého netopýra stejné velikosti. Síla skusu listonose se naopak blíží nejvyšším hodnotám naměřených u dravých netopýrů. Biologové si také všimli, že listonosové si bez problémů poradí s tvrdým ovocem jako jsou jablka, která se v jejich domovině nevyskytují.

Teď se ovšem nabízí otázka, jak a proč plodožravý netopýr ke svým unikátním čelistem přišel. Například u hyen, které jsou proslavené svým silným skusem, byl důvod silných čelistí jasný - schopnost drtit velké kosti jim otevřela cestu k jinak nevyužívaným potravním zdrojům. Paleontologové, kteří se zaměřují na evoluci výživy, se domnívají, že případ listonosů bude obdobný a tito netopýři využívají zatím neznámý zdroj potravy, u kterého mají jen málo konkurentů. Je ale také možné, že silný skus představuje adaptaci na dlouhá období sucha, během kterých jsou dostupné především tvrdé a odolné plody. Při jejich pojídání ale zatím listonosy ještě nikdo nenachytal.

Výsledky studie zveřejnil časopis Journal of Zoology.