(Ne)schopní dealeři

Nabízelo se vzít kalkulačku a vypočítat, že při splátkách dvacet tisíc korun měsíčně by se s bankou vyrovnali za pět tisíc let - takto to vyšlo České televizi, respektive kdyby společně každý měsíc odvedli průměrný český plat, dluh by umořili za nějakých třináct století, jak to vypočítala NOVA. Nepříjemností by byli zcela jistě ušetřeni, kdyby respektovali bankovní limity a ročně obchodovali maximálně s částkou 4,4 miliardy a ještě docílili tříprocentního zisku. Hranice mezi rizikem a hazardem je ovšem tenká, obchodníkům s cennými papíry se nedařilo a v dobrém úmyslu ztrátu vyrovnat ji neustále prohlubovali. Vnucuje se paralela s kasinem, kde také nemusí přát štěstí, a tím se dostáváme k jádru problému. Kdyby půl třetí miliardy zmínění dealeři ČSOB v rozporu s předpisy neprodělali, nýbrž šťastně vydělali, dostali by také dva a půl roku natvrdo za nerespektování manažerských a pracovních smluv a ustanovení zákoníku práce a zákona o bankách, podle nichž měli povinnost opatrovat svěřený majetek?

Dost možná by místo trestu dostali zajímavou provizi a volnou ruku k dalším smělým obchodům. Těžko lze jásat nad výrokem soudu, když ve skutečnosti ve finančním systému, přezdívaném jeho kritiky globálním kasinem, pouze někdo prodělal a jiný vydělal. Událostí hodnou pozornosti by bylo, kdyby soud shledal společensky nebezpečným to globální kasino a odsoudil spekulace s obligacemi jako odporující dobrým mravům. To ovšem nehrozí, dokud budou zákony stranit globálnímu hazardu.