Neratovičtí kapři
Chovat v sousedství chemičky slepice a lovit ryby není, zdá se, příliš dobrý nápad. U Spolany Neratovice snáší drůbež chemicky kontaminovaná vejce a ryby obsahují zvýšené množství rtuti. Vedení továrny sice tvrdí, že na vině není únik desítek tun různých chemikálií při povodni, ale ani teorie o ekologických zátěžích působících v minulých desetiletích neuklidní místní hospodáře. Jsou znechuceni.
Ve skutečnosti na tom ovšem nejsou podstatně hůř než lidé, kteří s chemičkami přicházejí do styku až v regálech supermarketů. Z rizikových chemikálií, kterých se v zemích EU používá více než tisíc tun ročně při výrobě spotřebního zboží, se pouze u čtrnácti procent uskutečnily základní bezpečnostní testy. Co s námi v budoucnu provedou naše koberce, televizory, hračky, saponáty, oblečení, kosmetika a potraviny, je velkou neznámou. Uvádí se, že vědci objevili v lidském těle kontaminaci již třemi sty různými syntetickými chemikáliemi. I chabé pokusy monitorovat nakládání s chemikáliemi, jako je registr znečištění, do kterého by podniky měly povinnost ukládat data o vypouštěných a používaných látkách, přitom vyvolávají odpor firem, kterým se z finančních důvodů nechce měnit technologie.
Ve společnosti orientované na hospodářský růst je ekolog potížistou, překáží byznysu. Například americká Agentura pro ochranu životního prostředí čerstvě vypustila pod tlakem Bílého domu z textu své zprávy kapitolu o zdravotních a ekologických rizicích způsobených oteplováním atmosféry. Z červnové zprávy OSN mimochodem plyne, že vypouštění oxidu uhličitého do atmosféry se ve světě zvyšuje. U nás o pět procent a s více než dvanácti tunami na hlavu přispíváme ke skleníkovému efektu nejvíce v celé Evropě. Nejíst neratovické kapry zjevně nepostačí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.