Neratovičtí kapři

Ve skutečnosti na tom ovšem nejsou podstatně hůř než lidé, kteří s chemičkami přicházejí do styku až v regálech supermarketů. Z rizikových chemikálií, kterých se v zemích EU používá více než tisíc tun ročně při výrobě spotřebního zboží, se pouze u čtrnácti procent uskutečnily základní bezpečnostní testy. Co s námi v budoucnu provedou naše koberce, televizory, hračky, saponáty, oblečení, kosmetika a potraviny, je velkou neznámou. Uvádí se, že vědci objevili v lidském těle kontaminaci již třemi sty různými syntetickými chemikáliemi. I chabé pokusy monitorovat nakládání s chemikáliemi, jako je registr znečištění, do kterého by podniky měly povinnost ukládat data o vypouštěných a používaných látkách, přitom vyvolávají odpor firem, kterým se z finančních důvodů nechce měnit technologie.

Ve společnosti orientované na hospodářský růst je ekolog potížistou, překáží byznysu. Například americká Agentura pro ochranu životního prostředí čerstvě vypustila pod tlakem Bílého domu z textu své zprávy kapitolu o zdravotních a ekologických rizicích způsobených oteplováním atmosféry. Z červnové zprávy OSN mimochodem plyne, že vypouštění oxidu uhličitého do atmosféry se ve světě zvyšuje. U nás o pět procent a s více než dvanácti tunami na hlavu přispíváme ke skleníkovému efektu nejvíce v celé Evropě. Nejíst neratovické kapry zjevně nepostačí.