Nepředvídatelný Trump plní sliby. Provede nyní reset ve vztazích s Ruskem?

Donald Trump

Nastal důležitý okamžik pro analytiky, komentátory, diplomaty a tvůrce memů. A vůbec pro všechny, kdo mají obavy o budoucnost Západu. Do Evropy přijel Donald Trump, který je nejen prezidentem největší světové mocnosti, ale také politikem, jehož činy, a ještě spíš krátké výroky jsou hodnocené častěji než jakékoliv jiné.

Ve svém komentáři pro polský deník Rzeczpospolita to uvádí Jerzy Haszczyński.

Svou evropskou cestu začal Trump setkáním s lídry zemí NATO. A skončí ho rozhovorem s lídrem země, která NATO považuje za nepřítele – Vladimirem Putinem. Sám Trump znepokojené Evropany příliš neuklidnil, když prohlásil, že nejsnazším z jeho evropské návštěvy bude jeho setkání s ruským prezidentem.

Mohlo by to znamenat, že je mu bližší Kreml než západní spojenci. A že má v plánu slíbit Putinovi něco, co by mohlo vážně ohrozit jednotu Západu a bezpečnost našeho regionu. Ale zároveň to může mít i jiný význam.

Trump plní sliby

Donald Trump má v sobě řadu protikladů. Zdá se být nepředvídatelný a chaotický. Na druhou stranu plní řadu volebních slibů, které mají vážný vliv na mezinárodní politiku. Slíbil, že zruší dohodu s Íránem – a zrušil ji.

Summit NATO: Napětí nevzniklo až po příletu Trumpa do Bruselu, komentuje analytik Slezák

prezident Donald Trump (na summitu NATO)

V Bruselu pokračuje dvoudenní summit NATO a už teď se moc nemluví o budoucnosti aliance a boji proti terorismu, ale o prohlášení amerického prezidenta ještě před samotným začátkem.

Slíbil, že přestěhuje velvyslanectví Spojených států do Jeruzaléma – a přestěhoval ho. Hrozil celní válkou s Evropskou unií a rozpoutal ji, uvádí komentátor Rzeczpospolity Jerzy Haszczyński.

Nicméně ve vztahu k Rusku si vede jinak. Brzy poté, co vstoupil do Bílého domu, oznámil, že provede reset ve vztazích s Vladimirem Putinem. Ale nic takového se nestalo. Mluví jako spojenec Kremlu, ale pokud jde o činy, jsou Spojené státy Donalda Trumpa daleko více protiruské než ty Obamovy. Nejjasnějším příkladem je vyzbrojení Ukrajiny napadené Ruskem reálnými zbraněmi – americkými ručními protitankovými raketami Javelin.

To platí dnes, ale v budoucnu to tak být nemusí. O nebezpečných činech bychom mohli začít mluvit, kdyby během setkání Trumpa s Putinem z americké strany padl slib o uznání Krymu jako právoplatné součásti Ruska. Takové gesto by samozřejmě neznamenalo skutečné uznání, protože Kongres by takový krok bezpochyby nedopustil, domnívá se komentátor Jerzy Haszczyński.

Summit NATO řeší výdaje na obranu, základny na východě i Trumpa s Putinem

Americký prezident Donald Trump a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg

V Belgii se ve středu a ve čtvrtek setkávají lídři zemí Severoatlantické aliance k summitu s nabitým programem. Panarabská televizní stanice Al-Džazíra se na svém serveru zabývá tématy setkání, za které považuje otázky výdajů na obranu členských států, vojenské přítomnosti aliančních sil ve východní Evropě a blížící se schůzky prezidentů Ruska a Spojených států.

Ale samotné prohlášení prezidenta nejdůležitější země světa, že teritoriální integrita je jakýsi přežitek a že od dnešního dne si může silnější na slabším beztrestně vynutit změnu hranic, by snížilo pocit bezpečí na východním křídle NATO. A dodalo by vítr do plachet zastáncům obratu k normálním vztahům s Ruskem, nezatíženým sankcemi. A v Evropě je jich přece dost a dost, domnívá se komentátor polského listu Rzeczpospolita.

Nejistá budoucnost

Ze strany Donalda Trumpa si ale můžeme představit i nepředvídané pozitivní činy. Například posílení východního křídla NATO: Trump, rozhněvaný na Německo, které po léta využívá vojenské krytí ze strany Spojených států a platí nízké výdaje na obranu, přesouvá americká vojska z Německa do Polska a Pobaltských zemí.

Představa je to příjemná, ale s dnešní realitou nemá bohužel nic společného. V tuto chvíli je ve východoevropském regionu  sotva pár tisíc vojáků z  členských zemí NATO, kteří navíc rotují. Jak nestálá je tato vojenská přítomnost, ukazuje prohlášení kanadského premiéra Justina Trudeaua krátce před středečním zahájením summitu NATO.

Jeho země prý bude stát v čele aliančního batalionu v Litvě do roku 2023. Zdá se to být na dlouho. Ale do té doby se přece Rusko nezmění v beránka a Evropa se zase nestane vojenskou mocností, uzavírá svůj komentář Haszczyński.   

Spustit audio
autor: Jan Machonin

Související