Neplatné referendum
Referendum o tom, zda se má u Litvínova těžit uhlí, je sice kvůli nízké účasti neplatné, ale přišlo k němu více lidí, než kolik se jich zúčastnilo platných komunálních voleb. Navíc devadesát pět procent hlasů bylo proti těžbě. Je vcelku pochopitelné, že lidé nechtějí mít za humny povrchový lom. Potíž je v tom, že těžit uhlí lze pouze tam, kde je, a pokud někde je, má se obecně za to, že je ho také třeba vytěžit.
Víc jak šedesát procent občanů České republiky si alespoň podle dubnového průzkumu společnosti Faktum Invenio myslí, že by se obyvatelé oblastí, kde je uhlí, měli vystěhovat. Není těžké uhodnout, kdo bude nakonec vítězem, zda občané anebo uhelná společnost. Je pouze otázkou času, kdy budou mít litvínovští těžaře za humny, a jde pouze o to, jak budou za nepohodlí s tím spojené odškodněni. Jelikož je uhlí neobnovitelným zdrojem energie, jeho cena bude pouze růst. Čím déle budou lidé žijící nad uhlím či v jeho sousedství odolávat Mostecké uhelné společnosti, tím štědřeji budou odškodněni. Samozřejmě za předpokladu, že těžaři v budoucnu neuplatí politiky, kteří jejich zájmy prohlásí za zájem státu.
Koupit politiky může být totiž levnější, než vyplatit obyvatelstvo. Nyní to ovšem nepadá v úvahu. Místní zastupitelé jsou rozhodnuti prolomení limitů těžby čelit, a není pravděpodobné, že by uhelní lobbisté mohli uspět u provizorních vlád v demisi. Jaký smysl mělo litvínovské referendum? Krajinu nezachrání. Té si člověk váží méně než finanční hotovosti, jak se ukázalo třeba v Nošovicích. Kvůli referendu budou pouze muset akcionáři Mostecké uhelné hlouběji sáhnout do kapsy. Zbytečné referendum tak nebylo úplně zbytečné.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
