Není důvod, aby se Češi báli hypoték

Pokud je možno soudit ze zájmu světových agentur, jde o větší problém, než jsou rekordní ceny ropy.

Při četbě takových zpráv napadne Čecha, který nakonec není se světem hypoték zcela dobře obeznámen, jestli se něco podobného nemůže stát i u nás.

Otázka je podpořena několika varovnými zprávami. Předně Česká národní banka průběžně zvyšuje úrokové sazby, což tlačí nahoru sazby u hypoték. Hypotéky se stanou také méně výhodnými díky plánované reformě, která zúží možnost odepisovat hypotéční úroky z daní. Dolní sazba DPH se zvýší o čtyři procentní body, což se promítne na cenách nové výstavby.

Právě že nejsme v hypotékách zkušení. Sice si jejich prostřednictvím půjčuje každý, kdo si to jen trochu může dovolit, jak se ale chová trh s hypotékami? Nepropadá cyklickým výkyvům jako celá ekonomika a neohrožuje to běžné dlužníky?

Skutečně hypotéční trh obvykle prožívá výkyvy, i když se úplně nekryjí s ekonomickým cyklem. Nepochybně v budoucnosti nějaký propad zažijeme. Můžeme být však klidní, dnes propad aktuálně nehrozí. Vezměme si poučení z Ameriky. Tamní hypotéční sektor dostaly do potíží takzvané rizikové hypotéky. Jde o výše úročené půjčky, které poskytují specializované firmy těm, kteří by na běžnou hypotéku nedosáhli. Teď se ukazuje, že to banky přehnaly.

Něco podobného skutečně v Česku nehrozí. Hypotéční trh je v neobvyklém rozmachu. Ještě před pěti lety měli Češi hypotéky v hodnotě 100 miliard korun, loni to už bylo 400 miliard.

Není však třeba mít obavy, i kdyby výše hypoték rostla stejně rychle i nadále. Tvrdí to přinejmenším Zpráva o finanční stabilitě, kterou každoročně vydává Česká národní banka. Jednak Češi mají dost peněz, protože stále víc do bank ukládají, než si od nich půjčují. Naopak banky mají díky exekucím dost nástrojů k tomu, aby nesplácené půjčky účinně vymáhaly. Exekuce se však jen v minimální míře týkají právě hypoték. Skutečně to s půjčkami nepřeháníme. Navíc rizikové hypotéky se u nás prakticky neposkytují.

Nutno dodat, že Američané zastavili hypotéční krizi před nejhorší katastrofou. K ní by došlo, kdyby se lidé začali bát nakupovat nemovitosti a jejich ceny by tedy klesaly. Tím by se dostal do krize celý sektor. Banky by se z obavy před ještě větší ztrátou investic do hypoték i nemovitostí rychle zbavovaly, majitelé hypoték by draze spláceli laciné domy. Tomu předešla americká centrální banka půjčkami ohroženým bankám.

Tento druh krize, které se někdy říká prasknutí stavební bubliny, také není v Česku na dohled. Ceny nemovitostí by mohly začít klesat až ve chvíli, kdy bude nasycena poptávka po nemovitostech. To se však Česka netýká do té doby, než se uvolní regulace nájemného, tedy nejméně další čtyři roky. Stávající bytový fond navíc potřebuje modernizovat a stavět se bude minimálně do té doby, než bude kvalita bytů odpovídat požadavkům stále víc náročných Čechů. Ani v blízké budoucnosti není důvod k obavám, že Češi nebudou mít na hypotéky dost peněz. Ekonomika poroste nejméně do roku 2009 současným tempem a ani potom se nečeká krize. Spolu s tím nepochybně poroste i spotřeba. Je pravda, že ekonomický růst zvyšuje úrokové sazby, současná tříprocentní sazba je však stále nejnižší v Evropské unii. I kdyby za rok byla o procentní bod vyšší, což je nepravděpodobné, nic by se nestalo. Stát skutečně snižuje daňové výhody hypoték. Pokud někdo například splácel jedenapůlmilionovou hypotéku částkou 15 tisíc měsíčně, mohlo připadnout až 80 tisíc korun na úroky. Pokud zdaňoval své příjmy nejvýše v pětadvacetiprocentní sazbě, vrátil mu stát z daní za rok 20 tisíc korun. Pokud projde reforma, přijde v příštím roce na slevě o osm tisíc korun, v roce 2009 ještě o další dva tisíce. Nepochybně je to nepříjemné, ovšem pro deset tisíc ročně rodinné rozpočty nekrachují.

Navíc při současném rozmachu stavebnictví se ztrácí důvod, proč by měl stát dotovat právě hypotéky. Pokud je nějaký problém s hypotékami, pak očividně v tom, že jejich podpora zatěžuje státní rozpočet.

Nejvíc nepříjemné důsledky může mít vyšší sazba DPH a tím i zdražení stavebních prací. Pokud zažijeme začátkem příštího roku výkyv v zájmu o stavbu nových bytů a domů, bude viníkem právě ona. Výkyv ale nebude trvat dlouho.

Problémy českého trhu s hypotékami jsou tedy jinde a mají příjemnější charakter, než zažívají právě v Americe. Například ve výpočtu, kdy se vyplatí prostřednictvím hypotéky investovat do vlastního bydlení a kdy se vyplatí bydlet v nájmu. V první řadě je to otázka osobních priorit, jestli skutečně chci být majitelem bytu, anebo domu. A pak je nutné propočítat výhodnost každé takové investice.

Je jasné, že úplně jinak na tuto otázku odpovídají lidé, kteří bydlí v bytech s tržním a regulovaným nájmem. Dokud ovšem v Česku nejsou odbourány regulace a nájmy ve velkých městech zdatně konkurují splátkám hypoték, není důvod bát se půjček na bydlení ani v nejmenším.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .