Nemravné skalní umění

Za nejstarší doklad pravěkého skalního umění se obvykle považuje jeskyně Chauvet v jižní Francii. Zdejší malby zvířat staré 37 000 let naznačují, že umělecké cítění mohli mít už lidé, kteří před 40 000 lety přišli z Afriky do Evropy. Jeskyně Chauvet není jediným podobným důkazem – podobně staré malby se našly také v italské jeskyni Fumane a nejnověji na dalším místě v jižní Francii. Zhroucený skalní přístřešek Abri Castanet je jedním z nejstarších lidských sídlišť evropského kontinentu. Archeologové tu již dříve našli provrtané zvířecí zuby a schránky měkkýšů, korálky ze slonoviny či mastku a také bloky vápence s malbami a rytinami, z nichž jedna se dá interpretovat jako obrázek ženských genitálií. Stáří rytin bylo nejisté, ale pak vědci objevili další kus kamene, na jehož spodní straně se skrývala další rytina genitálií.

Asi 1,5 tunový blok vápence se uvolnil ze střechy a dopadl na dno přístřešku. V něm se nacházely zvířecí kosti, které jsou podle výsledků radiokarbonového datování staré asi 37 000 let. A protože mezi blokem vápence a podlahou není žádná vrstva sedimentu, musí být blok stejně starý nebo ještě starší než vrstva pod ním. To by pak znamenalo, že rytiny ženských genitálií a další umělecké projevy z Abri Castanet se svým stářím vyrovnají jeskyni Chauvet a představují snad vůbec nejstarší doklad skalního umění.

Zdroj: Science Daily, PNAS