Německo se snaží zkrotit Facebook. Mazací centra mají tisíce zaměstnanců

V kanceláři na západním okraji Berlína odstraňují takzvaní „moderátoři obsahu“ ze sociální sítě Facebook příspěvky, které porušují zákon nebo normy této internetové společnosti – takovými jsou například teroristická propaganda, nacistické symboly nebo zneužívání dětí. Rozhodují o tom, kde končí svoboda projevu a kde začíná šíření nenávisti. Berlínské „mazací centrum“ je jedno z největších, pracuje v něm celkem dvanáct set lidí.

Německo bojuje proti šíření nenávisti na sociálních sítích. Maže se i satira

• Upravit
• Smazat

Internetové sociální sítě musí v Německu odstranit protiprávní obsah do čtyřiadvaceti hodin, anebo čelit pokutám. Nově to stanovuje kontroverzní zákon, který je známý jako NetzDG.

Německo se stalo laboratoří pro řešení jednoho z nejzávažnějších problémů, se kterými se dnes vlády potýkají. Od začátku roku zde platí striktní zákon o nenávistných projevech na internetu. Facebook a další sociální média čelí kritice za to, že nedokážou dostatečně chránit soukromí uživatelů, bránit šíření dezinformací a omezovat působení nenávistných skupin.

Proti těmto silám se snaží bojovat vlády po celém světě, Evropa, a především Německo, se ale staly de facto regulačním orgánem s působností přesahující státní hranice. Další země bedlivě sledují snahy Berlína tvrdě zasáhnout proti nenávistným projevům. Němečtí úředníci se také podíleli na vzniku unijního nařízení známého jako GDPR zpřísňujícího podmínky o ochraně osobních dat, které vešlo v platnost v pátek.

„Pro ně jsou data tím, co vydělává. Pro nás je ochrana dat základním právem, o které se opírají naše demokratické instituce,“ říká Gerd Billen, státní tajemník německého ministerstva spravedlnosti a ochrany spotřebitele.

Eskalace příspěvku

Důvodem, proč je právě Německo na vedoucí pozici v boji mezi demokraciemi a digitálními platformami, je podle listu New York Times bouřlivá historie. V zemi, která způsobila holokaust, je odhodlání bojovat proti nenávistným projevům stejně urputné jako závazek k uctívání svobody projevu. Hitlerovo knižní dílo je k dostání pouze v komentované verzi, svastika je zakázaným symbolem. Za podněcování nenávisti člověku hrozí trest odnětí svobody až na pět let.

Nechtějme od internetových firem, aby nahradily policii, odmítá regulaci poslanec Peksa

• Upravit
• Smazat

Největší britští inzerenti žádají, aby firmy jako Google a Facebook založily a financovaly nezávislý orgán, který by odstraňoval nevhodný obsah z jejich webových stránek. Také v Německu od ledna platí zostřená pravidla pro pohyb na sociálních sítích a dalších komunikačních platformách. Za nesmazané příspěvky, které hrozí násilím nebo ho podněcují, hrozí provozovatelům takových stránek obří pokuty. Je na čase zpřísnit pravidla pro fungování internetu?

I přesto zůstávaly příspěvky, obrázky a videa se zakázaným obsahem na Facebooku a jiných sociálních sítích. Od ledna ale hrozí firmám pokuty až do výše padesáti milionů euro, pokud do 24 hodin nesmažou obsah jednoznačně porušující zákon.

„Mazací centra“ existovala už před tím, než zákon vešel v platnost, jejich činnost ale získala větší naléhavost. Zaměstnanci najatí třetí stranou prochází každý den tisíce příspěvků, které byly uživateli nahlášeny jako nevhodné a potenciálně nelegální a musí rozhodnout, jestli příspěvek mají ignorovat nebo smazat. V komplikovaných případech mohou příspěvek „eskalovat“, tedy postoupit mezinárodnímu týmu Facebookem najatých právníků.

Konec svobody projevu?

Některá rozhodnutí jsou snadná. Příspěvky popírající holokaust nebo nabádání ke genocidě určité skupiny obyvatel zjevně musí být staženy. Ale ne ve všech případech je rozhodnutí jednoznačné. Komplexnější případy vyvolaly obavy, že firmy pohrůžka vysokých pokud povede k odstraňování i těch příspěvků, které zákon neporušují.

Pravicově populistická strana Alternativa pro Německo (AfD), která se na sociálních médiích projevuje často a výrazně, německý zákon označila za „konec svobody projevu“. Lidskoprávní organizace varovaly, že se legislativou inspirují autoritářské vlády.

Facebook proti zákonu argumentoval tím, že dává soukromé firmě příliš velké rozhodovací pravomoci o tom, co je a co není v mezích legislativy. Společnost by dala přednost zavedení dobrovolných směrnic.

Podle prvních odhadů se zákon ukazuje být efektivní, tvrdí němečtí úředníci. Podle výsledků kontroly provedené Evropskou unií vzrostla výkonnost Facebooku v odstraňování nenávistných příspěvků za poslední rok o sto procent. Platformy mají ze zákona povinnost dvakrát ročně podat zprávu o svém úsilí, první se očekávají v červenci.

Dříve bylo Německo tvrdým postojem proti nenávistným projevům a v otázce ochrany dat výjimečné, německý přístup se ale postupně stává rozšířenějším. Podobný vývoj lze pozorovat i v Bruselu.

Česká zkušenost

Evropská komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázek rovnosti pohlaví Věra Jourová zrušila svůj facebookový účet, protože podle svých slov nemohla vystát nenávistné projevy. Zrušení účtu jí prý dodalo pocit, že má věc zpátky pod kontrolou.

Facebook je dálnice nenávisti, řekla Jourová a zrušila účet. Nerozumí sociálním sítím, namítají experti

Eurokomisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitelů Věra Jourová z hnutí ANO zrušila svůj účet na Facebooku. Nenávistné projevy na sociálních sítích mohou podle ní vést ke skutečnému násilí a Facebook označila za dálnici nenávisti. To ale podle expertů na sociální sítě není tím správným krokem, jak nenávisti na internetu čelit.

Jourová se dlouho stavěla skepticky k regulování svobodného projevu pomocí legislativy. Deník New York Times staví její postoje do souvislosti s tím, že vyrostla za železnou oponou a podotýká, že její otec přišel o práci, když vyjádřil nesouhlas se sovětskou invazí z roku 1968.

Jourová kvůli tomu mohla nastoupit na univerzitu, až když se vdala a přejala manželovo jméno. „Půl života jsem prožila v atmosféře řízené sovětskou propagandou. Platilo pravidlo: Když stokrát zopakuješ lež, tak se stane pravdou,“ cituje americký deník českou eurokomisařku.

Když Německo začalo zvažovat legislativní kroky, Jourová dávala přednost dobrovolným směrnicím. V roce 2016 slibovaly platformy jako Facebook evropským uživatelům sytém snadného hlášení obsahu a zavázaly se mazat nahlášený nelegální obsah do 24 hodin.

Čtěte takéFacebook nám přerostl přes hlavu, říká Jourová. Zneužití dat se mohlo týkat až 2,7 milionu Evropanů

Podle Jourové systém fungoval a byl zároveň nejrychlejším řešením, protože názory jednotlivých zemí na to, jestli vůbec a jakým způsobem povinnost mazat nelegální obsah uzákonit, byly příliš rozdílné.

Evropské vlády ale zpřísnily svůj postoj k Facebooku, když vyšlo najevo, že firma Cambridge Analytica sesbírala data 87 milionů uživatelů. Evropská komise zvažuje zavedení legislativy podobné té německé. Některé státy, mezi nimi Francie, Izrael, Itálie a Kanada si od spolkové vlády už vyžádaly zprávy o účinnosti nového zákona, uzavírají New York Times.