Německá kancléřka v Praze

Cítí to dneska ostatně sami Irové: když jim jejich vláda garantovala vklady v bankách v plné výši, nastal do irských bank příliv peněz ze sousední Británie a finanční stabilita v regionu utrpěla ještě víc. Právě v krizových situacích, a to Merklová v Praze jasně zdůraznila, potřebuje mít Evropa silnou a efektivní pozici, jakou ji skýtá Lisabonská smlouva. Že jsou pro ni dnes podmínky mnohem příznivější než ještě před nedávnem, to si ovšem zřejmě začíná uvědomovat i Mirek Topolánek. Svého hosta z Berlína dnes totiž ubezpečoval, že ČR nezdržuje uměle ratifikaci smlouvy, jejímž cílem je zjednodušit pravidla fungování rozšířené EU. Nevyloučil dokonce, že by ji prý parlament mohl schválit ještě do konce roku a přiznal, že jako země, která bude od ledna unii předsedat, by se jí s Irskem vyjednávalo o eventuální změně irského negativního stanoviska líp, kdyby sama Lisabonskou smlouvu už ratifikovala, anebo k tomu alespoň přesvědčivě vykročila. Ze 27 členských zemí jich tzv. eurosmlouvu už schválilo 24. V Německu se čeká už jen na podpis prezidenta, až své dobrozdání vyhotoví tamní Ústavní soud. Ve Švédsku se souhlas sněmovny očekává v listopadu a měl by být jen formalitou poté, co švédský premiér přijel na poslední summit EU se slovy, že se jeho země hodlá rychle vzdát švédské koruny a zavést euro, protože když leje jako z konve je třeba obstarat si co nejkvalitnější deštník. Jedinou zemí, kde legislativní proces ohledně eurosmlouvy zatím ani nezačal, je Česko a jakkoli dával dneska Topolánek znovu najevo, že pokud dopadne posudek ústavního soudu negativně, nevyloučil by snahu o změnu ústavy, senátoři z jeho vlastní strany se většinou netají vůči evropskému dokumentu nanejvýš nepřátelskými úsmysly. Ty jim ovšem může ještě zhatit příští víkend, kdy se bude konat druhé kolo senátních voleb. Pokud jde o česko-německé vztahy, opakovali dnes Topolánek i Merkelová obvyklou mantru o tom, jak jsou "bezproblémové". V Karolínu pak Merkelová zmínila jednou větou zátěže z minulosti, k nimž je sice třeba se postavit čelem, ale na solidním základě. Ještě předtím, v Kramářově vile, vyznamenal Topolánek Kramářovou pamětní medailí za rozvíjení česko-německých vztahů někdejšího šéfa koncernu Volkswagen Hahna a chebského starostu Jana Svobodu. Ten dostal vyznamenání za to, že po létech trapného sporu o to, kde mají spočinout ostatky německých vojáků z druhé světové války, jim Cheb poskytl azyl na městském hřbitově, přestože tomu bránil Klub českého pohraničí. Sám Svoboda k tomu agentuře ČTK řekl, že ho vyznamenání sice těší, ale že - cituji- "být oceněn za rozvoj česko-německých vztahů je spíše předvolební mínus než plus". Dodejme, že alespoň kancléřka Merkelová si svou medaili z Karlovy university užije bez mínusů. Zdejší universitní prostředí zná ze studijních pobytů v dobách, kdy byla mladou východoněmeckou vědeckou pracovnicí v oboru fyziky, a vzpomíná na něj evidentně ráda: Její slova díků na adresu jejího tehdejšího profesora Rudolfa Zahradníka, který seděl s manželkou v publiku, byla nepochybně zcela upřímná. Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .