Němec versus Benešová

Zadání bylo jasné a výsledek se dal očekávat. Podřízení úředníci splnili úkol a pro pana ministra připravili seznam hříchů, který může vést až k jejímu odvolání. Navíc ministrův mluvčí podal na nejvyšší státní zástupkyni žalobu a sám ministr tzv. kárnou žalobu, v níž tvrdí že se Benešová patrně dopustila trestného činu, jak uvedly Lidové noviny.

Připomeňme si výčet provinění: Zaměstnává prý lidi bez dostatečné praxe. Lidem, kteří nepracují nejlépe vystavuje vynikající posudky. Část státních zástupců vykonává činnosti, které zákon státnímu zástupci nesvěřuje. A u dvaaosmdesáti spisů ze sto dvou byly zjištěny průtahy. Podle ministrových úředníků-kontrolorů by se na tomto úřadě dalo ušetřit přes jedenáct milionů korun. Dále se prý ztratilo sedm spisů, což paní Benešová razantně popírá a hovoří jen o jednom. Podobný soupis nedostatků je možné s největší pravděpodobností učinit na libovolném českém úřadě.

Místo toho, aby se paní Benešová bránila věcným a klidným způsobem a zřetelně v dopise panu ministrovi a posléze veřejně na tiskové konferenci vyvrátila jedno nařčení za druhým či některé nesrovnalosti zdůvodnila, přijala jeho dětskou hru. Na pana ministra Němce poslala finanční policii. Podle České televize Marie Benešová policii upozornila mimo jiné na nákup předraženého automatu na kávu ministerstvem spravedlnosti, na nákladné ministerské cesty do Brazílie, na zneužívání vozidel ministerstva či nadužívání služebního telefonu ministrem Němcem.

Stav české justice je permanentně podrobován kritice z nejrůznějších stran a žaloby na českou justici kvůli zbytečným průtahům, které v zahraničí prohráváme, se množí. Od úctyhodných úřadů, které by měly mít u občanů všeobecnou vážnost by člověk v takovéto situaci čekal nějaké zřetelné systémové změny, které by v dohledné době vedly k nápravě. Místo toho se čelní představitelé různých justičních složek veřejně denuncují a chovají se jak caparti na pískovišti podle vzoru: tys mi rozbil bábovičku, já ti rozbiju dvě. Výsledek: autorita soudů a jejich nejvyšších představitelů dále klesá.

Za takového stavu se člověk najednou začne dívat jinak i na výrok podezřelého Radovana Krejčíře, který o víkendu na Seychelách Mladé frontě Dnes řekl: Do Česka se nevrátím. Sice se mi stýská, ale nevěřím českému právnímu systému. Přeji si ale, aby ten soudní proces byl co nejdříve. Můj výslech by mohl probíhat třeba přes internet.

Smutné je, že za tento stav poklesu důvěry v českou justici může i sám ministr a nejvyšší státní zástupkyně. Zdá se, že za takovéto situace už nezbývá jiné řešení, než že by oba měli co nejrychleji opustit své funkce. Bohužel premiér Paroubek se v poslední době netváří tak, že by mu podobné spory vadily, a to je škoda. Poškozují to nejdůležitější: víru ve spravedlnost, která se vždy buduje velice těžko a dlouho.