Němci debatují o své energetické politice

To bylo vypočítáno podle množství elektrické energie, které může být v té které elektrárně celkem vyrobeno. Jako první byla na konci roku 2003 odpojena elektrárna ve Stade, v květnu loňského roku následoval Obrigheim. V roce 2021 by měla být jako poslední z provozu vyřazena jaderná elektrárna Neckarwestheim. Stane se tak ale doopravdy? Konzervativní politici z CDU a CSU se nikdy příliš netajili svým odmítavým postojem vůči postupnému ústupu od využívání jaderné energie. A už během volební kampaně v roce 2002 prohlašovali, že pokud se dostanou k moci, zmíněnou smlouvu o odpojování jednotlivých elektráren jednoduše anulují. Při nedávných jednáních o sestavení velké koalice mezi SPD, CDU a CSU nebylo v této záležitosti dosaženo žádného posunu. Zúčastněné strany se ale dohodly, že "přes rozdílná stanoviska" se na energetické politice předchozího kabinetu nic měnit nebude.

Když tedy v pondělí spolkový ministr hospodářství a člen bavorské CSU Michael Glos prohlásil, že je třeba zvážit prodloužení provozu německých atomových elektráren, vlastně to ani nemohlo příliš překvapit. V reakci na spor mezi Ruskem a Ukrajinou o dodávky zemního plynu Glos podotkl, že je nutno uvažovat o tom, jak zmenšit závislost Berlína na dodávkách energie ze zahraničí. "A rád bych ještě jednou připomněl, že máme v Německu jaderné elektrárny," řekl doslova ministr. Se svým názorem není sám. Podpořil ho také bavorský premiér a šéf CSU Edmund Stoiber. Před úplným ústupem od atomové energie varovala tento týden také ministryně pro školství a výzkum Annette Schavanová, která vlastní stranickou průkazku CDU. A žádnou alternativu k jaderné energii pochopitelně nevidí představitelé energetické lobby.

Že by tedy byl na obzoru "ústup od ústupu", jak se v posledních dnech ironicky ptají někteří němečtí komentátoři? Ne tak docela. Proti hlasům volajícím po přehodnocení energetické politiky vlády rudo-zelené koalice se ostře postavili sociální demokraté. Například místopředsedkyně strany Ute Vogtová označila požadavek CDU a CSU prodloužit provoz německých atomových elektráren jako nezodpovědný. Hlavním problémem totiž podle ní zůstává, co dělat s jaderným odpadem. Také sociálně demokratický ministr životního prostředí Sigmar Gabriel trvá na ústupu od jaderné energie. Jeho náměstek Michael Müller k tomu dodal: "Atomová energie není žádným řešením." Důvod měnit něco na dosavadní energetické politice vlády však nevidí ani předsedkyně CDU a spolková kancléřka Angela Merkelová. Jak včera prohlásil její mluvčí, hodlá se předsedkyně spolkového kabinetu držet dohody, kterou podepsala předchozí vláda.

Zemní plyn představoval v roce 2004 ve Spolkové republice zhruba 23 procent celkových primárních zdrojů energie. Největší podíl na energetickém zásobování má v Německu nadále s 36 procenty ropa, jaderná energie přispívá 13 procenty, stejně jako energie získaná z černého uhlí, 11 procenty se na pomyslném energetickém koláči podílí energie vyprodukovaná spalováním hnědého uhlí. Větrné a vodní elektrárny dodávají do sítí pouhé jedno procento. A právě energie z obnovitelných zdrojů by měla být podle experta SPD pro oblast energetiky Hermanna Scheera odpovědí na otázku, jak dál. V rozhovoru pro německý rozhlas Deutschlandfunk to Scheer shrnul slovy: "Party skončila. S ropou, zemním plynem, uhlím a uranem jsme u konce."