Někdy prostě s opilcem není řeč, hájí novelu o strhávání pokut z dávek hmotné nouze Zbyněk Stanjura

Stanjura, který je také místopředsedou ODS a šéf občanskodemokratických poslanců, novelu vnímá jako drobný nástroj a krok správným směrem: „A opravdu myslíme vážně, že stovky tisíc rodin neposílají své děti do školy a páchají opakovaně přestupky? Kdo žije normálně, tomu se nic nestane.“

Čtěte také

Exekuce se dnes nařizují těm, co už nějaké mají, tím klesá úspěšnost, říká Hůle z Člověka v tísni

S tím ale Šimáček nesouhlasí. „V minulosti jsme mnohokrát viděli, že obce vydávaly účelové vyhlášky, aby postihly lidi v určitých lokalitách,“ říká. „Nyní ten postih bude ještě znásoben na základě sporné vyhlášky a lidé budou opět bez dávek. Průměrná výše dávek pomoci v hmotné nouzi je 5 tisíc, pokuta za nedocházku do školy je taky 5 tisíc. Z čeho ti lidé budou žít a bydlet?“

Desítky obcí a měst neuplatňují podle šéfa Institutu pro sociální inkluzi primárně restriktivní postupy, ale snaží se intenzivněji s lidmi pracovat sociální prací, spolupracují s neziskovými organizacemi a úřady práce. „To vše funguje mnohem účinněji, ale posilování represe opět vede k dalším komplikacím,“ věří ředitel.

Posilování represe vede opět k dalším komplikacím.
Martin Šimáček

Stanjura ale připomíná, že represe přichází až poslední v řadě. „A ani to není represe. Pan Šimáček si protiřečí: na jedné straně říká, že obce pracují výborně, a s tím souhlasím. A na druhé straně říká, že starostové problém přehazují, neřeší ho a dělají represe.“

„Novela je drobný nástroj, který by měl starostům pomoci, aby nebyli úplně bezmocní a aspoň některé pokuty mohli vymoci,“ vysvětluje politik. „A také aby pocit bezmoci neměli ti, kteří trpí těmito přestupky, které páchá úzká skupina lidí, která není ochotna dodržovat standardy sousedského soužití.“

Šimáček: Řada obcí raději uplatní represi

Šimáček upozorňuje, že průměrný počet příjemců doplatku na bydlení je 36 tisíc lidí. „To je menší polovina než před dvěma lety. Takže represivní nástroje na lidi dopadají a ukazuje se, že nefungují, protože vyloučených lokalit a lidí v nouzi přibývá. ODS systém pomoci v hmotné nouzi systematicky rozebírá, je to neúčinné a starostům to nepomáhá.“

„A někteří starostové tento míček vrací a už říkají, že nepotřebují další represivní nástroje, ale potřebují konstruktivní – jako zákon o sociálním bydlení nebo nerozebraný systém pomoci ve hmotné nouzi a účinnou pomoc úřadu práce,“ dodává ředitel.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: ODS chce „motivovat“ chudé lidi ještě větší represí. Mantra nepřizpůsobivých před volbami znovu ožívá

Poslanec je přesvědčen, že novela právě cílí přímo na konkrétní přestupitele a plošný dopad nemá. „Souhlasím s tím, že primární je sociální péče. My se starosty mluvíme dnes a denně a známe jejich problémy a prevence a dobrá sociální práce je na první místě.“

„Reakce na naši novelu je příliš dramatická, ačkoliv nic dramatického nemění, nechceme systém rozkolísat. Někdy prostě s tím konkrétním opilcem není řeč, tak aspoň obce mu mohou strhnout pokuty, o ničem jiném tato drobná novela není.“

Ředitel ale varuje, že praxe ukazuje, že podobné normy bývají systematicky zneužívány obcemi. „Neříkám že všemi, ale v celé řadě obcí, které to uplatní jako svou dominantní politiku,“ konstatuje Martin Šimáček.

Stanjura ale tvrdí, že jde o menšinový přístup. „Obcí máme 6250. Pan Šimáček, říká že řada obcí tohle dělá systémově a účelově. Ať je vyjmenuje a hned uvidíme, jak nízké procento to bude. Musíme bránit zastupitele, starosty, protože naprosto drtivá většina z nich dělá dobrou práci v sociální oblasti,“ shrnuje Zbyněk Stanjura (ODS), jaké přínosy od novely očekává.

Jaké šance má tato novela ve sněmovně? Jaké dopady by mohla mít? Odpoví celá diskuze v pořadu Pro a proti. Moderuje Karolína Koubová.