Nejvíc mě láká objevování a to, že nikdy nevíte, co vás čeká, svěřuje se egyptoložka Vendelová Jirásková

17. srpen 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hrobový komplex princezny Šeretnebtej, zahloubený 4 m pod úroveň terénu, je součástí pohřebiště, jež vzniklo ve druhé polovině 5. dynastie (ca 25./24. stol. př.n.l.)

„Na posvátných místech a hrobkách nás přitahuje možná tajemnost a neuchopitelnost. To, že tomu nikdy pořádně neporozumíme,“ říká egyptoložka Lucie Vendelová Jirásková u příležitosti stého výročí české egyptologie.

„Myslím, že kdyby si všichni přečetli staroegyptské texty a pochopili je, už by to nebylo tak tajemné, jak si to představujeme. Egyptština není jednoduše srozumitelná. Když si ji přeložíte slovo od slova, často je nutné změť, která vám vyjde, interpretovat,“ vysvětluje.

Uznání oboru

Česká egyptologie slaví v letošním roce sto let od svého založení. První akademická přednáška proběhla v roce 1919 díky profesoru Františku Lexovi.

Čtěte také

„Pro egyptologii u nás bylo zásadní její etablování. František Lexa začínal přednášet jako soukromý docent. Dělal to ve volném čase, z vlastního zájmu a nikdo ho za to neplatil. Přišel k tomu náhodou,“ popisuje host Naděždy Hávové.

Lexa studoval matematiku a měl se stát středoškolským učitelem. Právě přes matematiku a psychologii se ale dostal ke studiu počátků písma a začaly ho fascinovat hyeroglify.

„Učil se jako samouk a přišlo mu škoda, že nelze egyptologii studovat v češtině. Jako obor existovala pouze na německé části univerzity. Poprvé proto začal studentům přednášet i v českém jazyce. Egyptologie se tak stala řádným oborem a František Lexa byl prohlášen plnohodnotným profesorem. První výzkumy v Egyptě začaly jeho zásluhou až v 60. letech,“ říká Vendelová Jirásková. Toho už se ale zakladatel egyptologie v tehdejším Československu nedožil.

Štěteček, motyka, košík

Lucie Vendelová Jirásková

Metody výzkumu v terénu se podle egyptoložky výrazně nezměnily. „Pokud jde o kopání, základem jsou štěteček, motyka a košík. Jedině snad kolejničky jsme nahradili zahradnickými kolečky,“ uvádí úsměvem, ale poznamenává:

„To, co nám pomáhá dnes, jsou nové dokumentační metody, například při dálkovém průzkumu jsou to hlavně geoinformační metody.“

Poslechněte si celý rozhovor Naděždy Hávové s jejím hostem. Lucie Vendelová Jirásková zavzpomíná, kdy zažila po vstupu do hrobky zklamání a co ji naopak během práce udržuje v napětí. Objasní také, co všechno práci egyptologům ztěžuje.

autoři: Naděžda Hávová , Kateřina Tesařová
Spustit audio

Související