Kdo říká, že se blíží konec lidstva, je manipulativní deviant, myslí si egyptolog Bárta

Miroslav Bárta
Miroslav Bárta

Jsme na vrcholu, za kterým je ale už jen pád? Nebo je to všechno nesmysl? Otázky pro egyptologa a ředitele Českého egyptologického ústavu Miroslava Bártu v Interview Plus.

Naše civilizace se snaží ubavit k smrti, tvrdí Jaroslav Dušek. Na Jezerce měla premiéru jeho nová hra

Jaroslav Dušek

Některé bláznivé, jiné inspirativní. Takové jsou prý knihy, které Jaroslavu Duškovi nosí jeho fanoušci k přečtení. A někdy prý jde vysloveně o trefu do černého. Jako třeba v případě knihy s názvem Sláva strojů a měst, jejímž autorem je synovec ministra Aloise Rašína. Podle této 90 let staré vize pokroku naší civilizace nyní dokonce vzniklo divadelní představení.

„Kdo tvrdí, že se blíží nějaký konec lidstva, je manipulativní deviant. Civilizace (až na extrémy) nezanikají, ale transformují se v jinou. Třeba staroegyptská v křesťanskou,“ vysvětluje egyptolog Bárta. Odmítá tak, že by kdy nějaká civilizace najednou celá vymřela, nebo byla vytlačena někam jinam.

„Podstata každého vývoje je to, že nic nezůstává neměnné. Hybatelem pokroku byl vždy člověk, takže jak dopadneme, záleží jen a jen na nás.“ Na rozdíl od těch, kteří žili před námi, prý máme ale jednu výhodu: máme archeology.

„Z minulosti máme velké množství poznatků o procesech, které nějak vznikaly, vrcholily nebo končily. Máme spoustu dlouhých časových řad, které nejde ani nijak okecat nebo dezinterpretovat.“  

Nic není nekonečné

Podle archeologa a egyptologa všechny civilizace, které kdy žily před námi, řešily velmi podobné problémy jako dnes my. „Bez výjimek, ale s pominutím sociálních sítí,“ dodává. To, že máme někdy pocit, že se nám svět mění doslova před očima, prý ale taky neznamená, že to tak bude navěky. „Protože žádný proces není lineární, ale probíhá ve skocích. Jejich charakter se v průběhu času ale samozřejmě mění.“   

Naši prapředci řešili ideologické věci, společenské uspořádání, přístup k co nejlevnějším zdrojům energií počínaje vodou, zpracování energie slunečního záření, nebo později energie z uhlí, ropy nebo jádra.

Starověká civilizace v údolí Indu nepotřebovala vodu z řek

Mohendžodaro

Nejnovější výzkumy odhalují dosud neznámé informace o vzniku a úpadku jedné z nejstarších městských civilizací. Vědci se domnívali, že osídlení, které se rozvinulo kolem řeky Indus v oblasti dnešní severozápadní Indie a Pákistánu před více než pěti tisíci lety, začalo vzkvétat díky přítokům této himalájské řeky.

„Byly to otázky legitimity, víry v elity, řešily se otázky související s adaptací a reziliencí populace, nebo třeba proměny životního prostředí v čase.

Nebyli ale třeba Staroegypťané, které máme spojené se stavbou pyramid, oproti nám víc zaměřeni na kult smrti? „Nejde o kult, spíš o pokoru. Uvědomění si, že nejsme králi vesmíru nebo Země,“ odpovídá egyptolog. Dnes a denně se podle Bárty přesvědčujeme, kdo tady skutečně vládne (a člověk to není).

Šéfuje matka příroda 

„Je to matka příroda. My jsme ale nějak ztratili respekt a úctu jeden k druhému. Schopnost vnímat vertikalitu, což byl vždy jeden z hlavních motorů vývoje všech civilizací. Kdo z vás přes den zvedne hlavu k nebi? Přitom právě to je v niterním životě každého z vás nesmírně důležitý moment. Jen tak si uvědomíte, že je kolem vás spousta věcí, které vás přesahují. Jsme jen malým sklíčkem ve vitrážovém okně světa.“

Měli bychom prý mít ambici, abychom vším, co děláme, přispívali k pochopení světa, na to ale až příliš často zapomínáme. Naše civilizace je globálnější a máme mnohem víc informací.

Základní zákonitosti fungování světa se ale neřídí placenými servery, které tvrdí, že všechno rozhodnou a dál budou rozhodovat už jen IT technologie. Já ale tvrdím, že i za těmi technologiemi stojí zase jen člověk. A ten, pokud svou šedou kůrou mozkovou, která se moc od našich předků neliší, neporozumí, co se děje, tak to s námi taky nemusí dopadnout dobře,“ varuje Bárta.

Poslechněte si celé Interview Plus Michaela Rozsypala.

Spustit audio

Související