Největší dalekohled pro kosmické záření

Umělecká představa aktivní galaxie

V Namibii začal pracovat obří dalekohled HESS II o volikosti dvou tenisových kurtů. Sleduje kosmické gama záření dopadající na Zemi.

Minulý týden byl uveden do provozu dlouho očekávaný teleskopický projekt HESS II, ve volném překladu Stereoskopický teleskop pro vysokoenergetické záření. Největší dalekohled světa je určen pro pozorování kosmického gama záření prostřednictvím tzv. sekundárního záření v naší atmosféře. Teleskop se nachází v africké Namibii nedaleko pohoří Gamsberg, kde jsou výhodné pozorovací podmínky. Na projektu se podílí 12 zemí světa včetně České republiky zastoupené odborníky z Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity. Z gigantického systému očekávají vědci napozorovaná data o těch nejvzdálenějších a nejunikátnějších vysokoenergetických zdrojích ve vesmíru, jakými jsou aktivní jádra galaxií nebo pulsary. Navíc, díky své zeměpisné poloze, může dalekohled pokrýt podstatnou část noční oblohy, zejména pak méně prozkoumanou jižní polovinu.

Tuny kovu a skla
Dalekohled sestává z hlavního zrcadla s průměrem úctyhodných 28 metrů a čtyř menších 12metrových přístrojů. Ty jsou v provozu již od roku 2003, jako první fáze projektu HESS. Ten svůj úspěch oslavil nedávno znovuobjevením neobvyklého pulsaru. Teprve zprovozněním hlavního, na dva tenisové kurty velikého zrcadla, získal systém svou plnou sílu. Právě toto 600tunové zrcadlo spatřilo poprvé světlo z vesmíru minulý čtvrtek 26. srpna časně ráno a svým úspěšným testem připravilo astronomy na zcela novou éru výzkumu. Kromě kosmologických otázek spojených například se skrytou látkou a skrytou energií, jsou vesmírné zdroje vysokoenergetického záření tím neskloňovanějším, co v současné astrofyzice existuje.

Teleskopický systém HESS II

Mrštný jak myš
Vysokoenergetické gama záření zemskou atmosférou neprochází. Naštěstí pro astronomy při srážce částic tohoto záření s vrchními vrstvami atmosféry vzniká tzv. sekundární záření. To je velmi obtížně pozorovatelné, neboť přichází v nesmírně krátkých přechodných impulsech. Pokud chtějí vědci zachytit takové záření, je třeba mít nejen velké zrcadlo, ale i velmi citlivou kameru s nesmírně rychlým senzorem. HESS II je takovou kamerou vybavený – zachytí i impuls trvající řádově několik miliardtin sekundy. To je téměř milionkrát rychleji, než je schopnost běžné kamery. A snímač to není ledajaký – jde o třítunový fotoaparát o velikosti garážových vrat, který visí asi 36 metrů nad úrovní hlavního zrcadla. Pro představu, je to podobná výška, jakou má dvacetiposchoďový panelák. I přes tak monstrózní rozměry dokáže celý systém bleskurychle zareagovat na jakýkoliv vysokoenergetický záblesk z vesmíru a okamžitě se jeho směrem natočit.

Po stopách nejvzdálenějšího
Hlavními objekty pozorování budou tzv. aktivní galaxie, resp. jejich jádra obsahující velmi hmotné černé díry. Tyto objekty jsou ve svém prostředí v podstatě takovými přírodními urychlovačem částic. Oproti zemským urychlovačům jsou však ochotny udělit částicím tak vysoké rychlosti, že už překonávají tzv. fázovou rychlost světla ve svém prostředí a po dobu jejich nesvětelného pohybu vyzařují modravé tzv. Čerenkovovo záření. Ruský fyzik Pavel A. Čerenkov se svými dvěma kolegy za objev a vysvětlení podstaty tohoto záření získal v roce 1958 Nobelovu cenu za fyziku.

Aktivní jádra galaxií jsou mimořádně jasné objekty ve vesmíru a pro velký dosah nynějšího funkčního systému HESS II se tak budou moci astronomové zaměřit na ty nejvzdálenější. Patrně to tak budou i nejvzdálenější pozorované objekty ve vesmíru vůbec. Přístroj ale nebude zkoumat jen to – zaměří se i na pulsary, supernovy, těsné dvojhvězdy a hledání i jiných doposud neznámých zdrojů vysokoenergetického gama záření. V neposlední řadě se zaměří na možné pozůstatky po velkém třesku. Celý svět už nyní může zbrusu nový projekt sledovat na jeho webových stránkách.

NGC1275 - jedna z aktivních galaxií