Nejstarší pěstní klíny z Evropy

4. září 2009

Pěstní klíny objevené ve Španělsku ukazují, že technologie výroby kamenných nástrojů má na evropské půdě mnohem hlubší kořeny, než se dosud soudilo.

Pěstní klín byl ruční nástroj mandlovitého tvaru, který vznikal odštěpováním kamenných valounů a sloužil k řezání, bodání i sekání. Oboustranné pěstní klíny typické pro kulturu acheuleen vyráběli jak naši předkové Homo erectus a Homo heidelbergensis, tak neandrtálci. Nejstarší nálezy z Afriky se datují do doby před nejméně 1,5 milionu let a podobné nástroje staré 700 000 let se našly v Číně. V Evropě zatím archeologické důkazy o výrobě pěstních klínů sahaly jen do doby před 500 000 let.

Nový objev toto datum posunul hlouběji do minulosti. V sedimentech dvou jeskyní v jižním Španělsku našli archeologové pěstní klíny, které jsou podle výsledků paleomagnetického datování staré 760 000 až 900 000 let. Výsledkům datování odpovídají i kosti drobných hlodavců, které se našly v blízkosti pěstních klínů. Objev ukazuje, že vyspělá technologie doby kamenné byla na našem kontinentu přítomná daleko dříve, než odborníci předpokládali. Až dosud si nikdo z nás neuměl představit, že by se nástroje na takové úrovni v Evropě vyráběly před necelým milionem let, říká na stránkách Nature News archeolog Michael Walker z univerzity v Murcii.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.