Nejstarší globus s Novým světem

Původ jedinečného glóbu vyrytého neznámým autorem do skořápky pštrosího vejce je nejasný. Na evropském kontinentu prošel rukama řady sběratelů starožitných map. V roce 2012 byl anonymně vydražen na aukci v Londýně. Nakonec skončil u belgického sběratele starých map Stefaana Missinnea, který se neprodleně pustil do jeho zkoumání. Výsledky nyní zveřejnil v odborném časopise The Portolan vydávaném Washington Map Society.

Vše nasvědčuje tomu, že globus vznikl v době krátce po objevení Ameriky a odráží tehdejší stav poznání Nového světa. Silně zkresleně zobrazuje pobřeží Jižní Ameriky. Na místě Severní Ameriky představuje jen dva menší ostrovy známé v té době z Kolumbových plaveb. Doposud byl za nejstarší globus znázorňující čerstvě objevenou Ameriku považován tzv. Huntův-Lenoxův globus. Vznik měděného glóbu datují historici do doby kolem roku 1510. Pozoruhodné je, že tento glóbus má prakticky totožné popisky i obrysy kontinentů jako glóbus vyrytý do pštrosího vejce. Podle Missinnea nejde o náhodu.

Detail lodi zmítané vlnami|foto: Washington Map Society

„Oba glóby se v detailech liší. Po zevrubném prostudování obou ale nedokážu vyloučit možnost, že měděný glóbus vznikl jako odlitek glóbu vyrytého do pštrosího vejce,“ říká Stefaan Missinne. To by ale znamenalo, že primát nejstaršího glóbu zobrazujícího Nový svět přechází na globus znázorňující svět rytinou ve skořápce pštrosího vejce.

Jak zjistit dataci

Missinne se pokusil určit stáří půlek dvou pštrosích vajec, z nichž je globus slepen. Skořápka postupem času ztrácí vápník, a tak lze její stáří určit změřením hustoty a porovnáním výsledku měření s hustotou čerstvých skořápek z pštrosích vajec. Skořápka ztrácí každé století asi 10 % vápníku. Skořápka glóbu má ve srovnání s čerstvou skořápkou obsah vápníku poloviční. Z toho lze dopočítat, že vejce, z něhož je globus vyroben, pochází zřejmě z počátku 16. století. Zatím ale není jisté, zda je stejně stará i rytina na povrchu skořápky.

Odborníci, jako je kurátor mapových sbírek Knihovny Kongresu John Hessler, jsou přesvědčeni, že globus je výjimečný bez ohledu na to, zda mu patří primát nejstaršího glóbu zobrazujícího Nový svět. Pro badatele je velkou výzvou především odhalení původu jedinečného předmětu.

Vyobrazení na Huntově - Lenoxově globusu|foto: Creative Commons Attribution 3.0 Unported, Kattigara

Mnohé nasvědčuje tomu, že vznikl ve Florencii. Ta byla počátkem 16. století významným ekonomickým i kulturním místem Evropy. Žili a působili tu takoví velikáni světového umění, jako byl Leonardo da Vinci nebo Michelangelo Buonarroti. Autor glóbu musel mít velmi podrobné informace z nejnovějších zaoceánských plaveb a dalekých cest. Například kontury asijského pobřeží odpovídají tomu, co znal ve Florencii působící německý kartograf Henrich Hamer známý jako Henricus Martellus. Je zřejmé, že autor rytiny na glóbu byl obeznámen s cestami Marca Pola. V popisku použil i označení „MVNDVS NOVVS“ čili Nový svět tak, jak jej na samém počátku 16. století razil Amerigo Vespucci. Autor byl také obeznámen s da Vinciho metodou přenosu dvourozměrné mapy na povrch trojrozměrného glóbu rozdělení na trojúhelníky. Missine nicméně považuje za velmi nepravděpodobné, že by autorem rytiny byl sám Leonardo da Vinci. Z da Vinciho rukopisů je zřejmé, že jeho znalosti Nového světa by pro vytvoření glóbu nedostačovaly.

Přesto autor glóbu nezapřel ani určité umělecké ambice a snahu oživit globus příběhy z dalekých cest. V Indickém oceánu vyryl například plachetnici zmítanou vysokým vlnobitím. Pobřeží východní Afriky opatřil výstrahou „HIC SVNT DRACONES“ čili „zde žijí draci“.