Nejlepší zpráva?

Na větu, že čím kratší dobu bude u moci vláda bez politického mandátu, tím hůře, voliči ovšem nedají. Už proto, že se návratu politické vlády spíš trochu obávají. A prezidentovi naopak nejdelší možné fungování přechodného kabinetu vyhovuje.

Rozumět se ovšem dalo tomu, že se strany obávají nákladů za příliš dlouhou kampaň. Jak známo, už do ní značně investovaly na podzim, ale verdiktem Ústavního soudu šly peníze jak se říká "do luftu". Ale na to zase lze říci, ať tedy ne podléhají hysterii předvolební atmosféry a nezačínají s billboardy, mítinky a podobně předčasně. Dopad samotné kampaně, pokud vůbec nějaký je, se stejně projevuje až tak v posledních čtyřech týdnech.

Přesto se ovšem vedla o záměru Václava Klause počátkem ledna diskuse, v níž nechyběly hlasy, že pokud se nejsilnější politické strany v zemi na volebním termínu shodují, prezident by to měl respektovat. To je ovšem samozřejmě volný výklad Ústavy, na který by Klaus jistě nepřistoupil. V příslušném článku šedesátém třetím se totiž praví, že prezident vyhlašuje volby do sněmovny i senátu. Nic víc. A o kousek dál pak čteme, že toto rozhodnutí vyžaduje k platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Teoreticky bychom tedy snad mohli uvažovat o tom, že se mohou prezident a premiér neshodnout a výsledkem by byl nějaký kompromis - v letošním případě tedy volby v třetím týdnu pátého měsíce? To ovšem by bylo spíše komické.

Dnes tedy prezident rozhodl, že volby budou na samém májovém konci, což Jan Fischer bezodkladně kontrasignoval. Asi to lze interpretovat jako Klausovo malé poťouchlé vítězství: chtěli by to dříve, ale já rozhoduji. Ačkoliv je, přiznejme si, z obecného hlediska datum o málo bližší nebo vzdálenější ve skutečnosti nepodstatné. A těm, o které jde především, totiž voličům, je věc lhostejná. Možná, bude-li v závěru května už skoro letní počasí, se lidé klidně rozjedou už ve čtvrtek večer do přírody a volby hodí za hlavu. Ale třeba bude naopak počasí lezavé a větrné, národ zůstane doma a k volbám se tudíž v podstatě dostaví. Jenže tohle předvídat, či dokonce s tím kalkulovat, je nemožné. A navíc: Václava Klause můžeme podezřívat z lecčeho, ale jistě ne z toho, že by si přál nízkou volební účast. Proč by tomu tak také mělo být?

A tak můžeme bez emocí přijmout formulaci jeho dnešního prohlášení, že zvolil termín co nejblíže ke konci volebního období nynější sněmovny. Nerozumíme sice další větě, že se tak stalo proto, aby prý hlava státu předešla spekulacím, že jinak nastavený termín může být pro některé politické subjekty výhodný či naopak nevýhodný. Těžko si představit, co tím Václav Klaus myslel.

Nu a nakonec: prezident nemínil poslancům krátit volební období. To zní poněkud zvláštně, neboť o mnoho více než nějaký týden by se jim přece zkrátilo podzimními předčasnými volbami. A za jejichž zrušení ústavní soudce právě Václav Klaus výrazně kritizoval.

A tak si na závěr vydechněme společně s předsedou Zelených Ondřejem Liškou: "Nejlepší zpráva pro občany je, že se volby konečně budou konat."

Třebaže, dodávám, jde z možných volebních výsledků trochu strach.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .