Nedokonalá OSN je pro svět pořád tou největší nadějí, soudí komentátor Reuters

Vlajka OSN. Ilustrační foto.

Čtyři roky po konci druhé světové války se Winstona Churchilla dotázali, co konfliktu mohlo zabránit. Někdejší britský premiér měl jasno – chybou byla nedostatečná podpora vůči Společnosti národů vzniklé roku 1919.

Připomínkou názoru britského státníka uvádí novinář Peter Apps svůj komentář na stránkách agentury Reuters. Zamýšlí se v něm nad fungováním Organizace spojených národů, struktury, která po druhé světové válce na úsilí Společnosti národů navázala.

OSN už přežila několikanásobně déle než její předchůdkyně. Je robustnější, lépe vybavená a disponuje mnohem většími zdroji. V současnosti se ale podle Appse její akceschopnost blíží fatálnímu selhání.

Nezávazné řečnění

Na potřebě reformy se shodují mnozí, její uskutečnění se však neustále odkládá. Dobře je to znát v případě snahy změnit fungování Rady bezpečnosti, jejíž stálí členové jsou ve věčném sporu hned celé v řadě otázek. Dohoda se nedaří o Sýrii, nad uspořádáním mezinárodních poměrů v Jihočínském moři nebo o definici a dodržování lidských práv.

Zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů

Jediné, na čem se shodnou stálí členové Rady, tedy Čína, Francie, Rusko, Spojené státy a Velká Británie, je neochota dělit se o moc s někým jiným. A snaha o zisk křesla ze strany sílících států, jako je Brazílie a Indie, pak rovněž vychází naprázdno.

Také Valné shromáždění OSN se v pohledu komentátora devalvovalo v místo, které slouží k pouhému řečnění. Dopady proslovů jsou většinou minimální. Vše důležité se zpravidla dohodne na dvoustranných schůzkách státníků, které v průběhu zasedání probíhají v zákulisí.

Je pravda, že Valné shromáždění slouží jako fórum, kde i menší státy mohou říci svůj pohled. Počítá se však faktický dopad usnesení. Až příliš často se jedná o nezávazné rezoluce, které mají pramalý dopad na skutečně palčivé problémy světa – třeba na konflikt na Ukrajině.

Malá, ale efektivní

Celkově vzato tak fungování a realita OSN zaostává za nadějemi, které do ní vkládali její zakladatelé v roce 1946. To ale podle Appse ještě neznamená, že je organizace zbytečným luxusem. Řada věcí se totiž prý zdařila i přes veškeré nedostatky.

Nejefektivnější práci často dělají menší tělesa – jednotlivé agentury nebo zvláštní zmocněnci. Staffanu de Misturovi, který má na starosti Sýrii, se tamní konflikt zastavit nepodařilo. Se svým týmem ale dokázal udržet otevřenou cestu pro dialog válčících stran. Byť to jsou právě jednotlivé znepřátelené frakce a jejich zahraniční spojenci, které cestu k míru dosud znemožňují.

Pracovník UNICEF při návštěvě dětí

Největším úspěchem Organizace spojených národů pak je budování a zachovávání ducha mezinárodní spolupráce, tvrdí komentář Reuters. V praxi sice idea často selhává, ale hodnotná je už sama o sobě. Pokud se odhlédne od mocenské politiky na úrovni Rady bezpečnosti, ostatní součásti OSN pracují ve prospěch aktivit zaměřených na celosvětovou součinnost, liberalismus, humanitu, práva žen a menšin, chválí Peter Apps.

Dodává, že bez existence OSN by mnohé pozitivní aspekty současného světa nebyly nemožné. Zmiňuje globální cíle udržitelného rozvoje a s nimi související boj s chudobou nebo rovněž pařížskou klimatickou dohodu. Agentury jako Světový potravinový program, Světová zdravotnická organizace (WHO) nebo Dětský fond OSN (UNICEF) jsou pak příklady kolektivní odpovědi mezinárodního společenství na celosvětové problémy a výzvy.

Bez nich by velmi pravděpodobně bylo mnohem těžší bojovat s přírodními pohromami nebo pomáhat uprchlíkům. Jedná se totiž o fenomény, které přesahují hranice států, a žádná země se s nimi nedokáže vypořádat sama.

Válkou k reformě

Rozporuplné výsledky přinášejí mírové mise OSN. Ostatně jejich fungování je podmíněné souhlasem světových velmocí. Některé akce se nepodařily, jindy jsou zase příslušníci modrých přileb právem obviňovaní ze sexuálního zneužívání a násilí. Přesto se mnohé podařilo. Akce sborů OSN byly úspěšné například v Mosambiku, Kambodži, Guatemale nebo Tádžikistánu.

USA odcházejí z Rady OSN pro lidská práva. Ta nemá s jejich ochranou nic společného, tvrdí analytik

Donald Trump

Spojené státy oficiálně vystupují z Rady OSN pro lidská práva, která podle americké velvyslankyně při OSN Nikki Haleyové používá pro některé státy dvojí metr a z lidských práv si prý dělá legraci. „Ten nepřiměřený zájem a nekončící nepřátelství vůči Izraeli jsou jasné důkazy toho, že Rada je motivovaná politickou předpojatostí, a ne starostí o lidská práva,“ uvedla.

OSN utržila tvrdý zásah především ve chvíli, kdy se ji rozhodli obejít vůdci Spojených států a Velké Británie v případě invaze do Iráku. Vážnosti organizace pak později nepřispěla třeba ani beztrestnost Ruska po anexi Krymu.

Problémy má rovněž Rada OSN pro lidská práva, z níž se pro údajnou podjatost stáhly Spojené státy. Nedaří se také často zabránit vojenské agresi obecně. V tomto ohledu OSN trpí stejnými problémy, jako její předchůdkyně Společnost národů.

Možná tak bude muset dojít k další hrůzné celosvětové válečné katastrofě, aby organizace prošla reformou a stala se více efektivní. Komentář nicméně poznamenává, že nejvýznamnější role OSN spočívá ve schopnosti donutit velmoci neustále jednat o nejpalčivějších problémech světa.

„Měli bychom být rádi, že Organizaci spojených národů máme. V dnešní době by ji státy světa nevytvořily,“ uzavírá Peter Apps na stránkách agentury Reuters.