Návštěva amerického prezidenta v Evropě

Válka v Iráku totiž otřásla zaběhanými rituály a institucemi světové politiky po pádu Sovětského svazu a konci studené války s komunismem. Všechny instituce a koncepce transatlantických vztahů musejí hledat nový obsah. Nové je postavení Ruska a nově se otevírají jednání i na Blízkém Východě. Není proto náhodou, že Bushova cesta začala v pátek v polském Krakově a není náhodou, že před svým očekávaným sobotním poselstvím, navštíví místa dvou bývalých koncentračních táborů z dob nacismu.

Polsko se jeho návštěvou deklaruje jako velká evropská mocnost s promyšlenou nezávislou zahraniční politikou a zvláštní úrovní vztahů jak ke Spojeným státům tak k Rusku. Polsko už není jenom jednou z deseti kandidátských zemí, ale partnerem, bez něhož už se v evropských záležitostech nebude moci rozhodovat. V sobotu Georg Bush odletí do Petěrburku na, poněkud megalomanské, oslavy tří set let od založení města. A přesně, podle dnes už legendární rady jeho bezpečnostní poradkyně Condoleezy Riceové, téma války v Iráku a tehdejšího Ruského odporu proti americko-britské invazi nebude vůbec zmíněno.

Rusko je do budoucnosti pro Spojené státy klíčovým geopolitickým partnerem v boji s mezinárodním terorismem a může výrazně ulehčit i americké problémy, jako je Irán nebo Severní Korea. Postoj v irácké krizi je proto Rusku, podle Riceové, třeba odpustit. Odpustit Rusku, ignorovat Německo a potrestat Francii. Tak zní ona slavná formule další poválečné strategie Spojených států a přesně podle ní se proto George Bush s představiteli Německa a Francie setká až v neděli na summitu sedmi nejvyspělejších zemí světa a Ruska ve francouzském Evianu.

Ať se na pózování novináře budou rozdávat úsměvy a možná i povinná vzájemná poplácávání po ramenou, program schůzky hovoří zcela jasně. Americký prezident se s německým kancléřem potká pouze a výhradně na mnohostranných jednáních. Na dvoustranné setkání mu, poprvé v historii summitu G 8, nezbude čas. Bush se Schröderem spolu už šest měsíců ani netelefonovali, jak agentuře DPH přiznal jeden z kancléřových úředníků. Takže jak že to bylo? Odpustit Rusku a ignorovat Německo. A jak bude vypadat ono "potrestat Francii"?

Jacques Chirac sice od skončení války v Iráku s Goergem Bushem dvakrát telefonoval. V programu G 8 je naplánováno i setkání obou prezidentů, což v porovnání s ignorováním německého kancléře může vypadat jako úspěch. Opak je však pravdou. Protokol prostě neumožňuje odmítnout pozvání hostitele. Chirac však ví, že minulý týden Bílý dům zakázal jakoukoliv účast francouzských vojenských pilotů a letadel na tradičním výcviku a leteckých manévrech na základnách ve Spojených státech.

George Busch také obvinil Francii z rozdmýchávání hladomoru v Africe, podle něj důsledku francouzského a evropského odmítání geneticky modifikovaných plodin s podstatně vyššími výnosy. Chirac se nechtěl nechat zaskočit a jednání G 8 nesmyslně rozšířil o přizvání dalších sedmnácti hlav států. Nic konkrétního to nepřinese a americká delegace se už v úterý objeví na Blízkém Východě, kde zahájí, zřejmě vůbec, nejdelikátnější část celé této cesty.

Izrael i Palestinci totiž požadují přímé zprostředkování Spojených států a pouze jejich bezpečnostní záruky. George Bush a jeho vláda zde na sebe berou obrovskou zodpovědnost, ale také obrovské riziko. Dočasně kyselé vztahy s Francií a Německem jsou proti tomu maličkostí.