Násilné útoky a demokracie

11. srpen 2006

"Dnes večer věnujeme celý program podrobné analýze dnešní obří protiteroristické operace, která, jak se nám tvrdí, prý zabránila většímu počtu útoků na letadla uprostřed letu nad oceánem někde mezi Británii a Severní Amerikou. Přineseme nejnovější informace o tomto údajném spiknutí." Citoval jsem z emailové upoutávky televize BBC na čtvrteční večerní publicistický pořad Newsnight. Britská veřejnoprávní televize velmi rozumně zdůraznila při svém podrobném zpravodajství o protiteroristické operaci svůj odstup od prohlášení policie i vlády. Nikdo totiž vlastně nemůže vědět, co se ve skutečnosti děje a stalo. Řečeno drasticky, pokud k nějakému násilnému útoku nedojde, nemůžeme si být vlastně nikdy jisti, zda byl skutečně plánován. Záležitost nicméně i nadále dominuje veškerým britským sdělovacím prostředkům.

V pátek zmrazila Anglická banka na příkaz ministra financí Gordona Browna a na doporučení policie a bezpečnostních služeb devatenácti zadrženým osobám jejich bankovní konta. Je to podle pravomocí poskytnutých Organizací spojených národů, jejichž účelem je po 11. září 2001 bojovat proti terorismu. Znamená to, že je od nynějška trestným činem zpřístupnit zadržovaným osobám jejich bankovní účty bez licence od britského ministerstva financí. Zároveň, zdá se poněkud kontroverzně, byla sdělovacím prostředkům uvolněna jména devatenácti zadržovaných osob a odkud, z kterého města a z které městské čtvrti pocházejí. Kontroverzně proto, že by snad v případě zadržených osob měla být respektována jejich presumpce neviny až do doby, než je odsoudí řádný soud. Devatenáct osob, jejichž jména tisku prozradili činitelé Anglické banky, je ve věku od sedmnácti do pětatřiceti let. Většině zadržených je kolem dvaceti. Třináct z nich pochází z východního Londýna, z chudších londýnských čtvrtí, které jsou tradičně prvním domovem přistěhovalců, začátkem dvacátého století Židů a dalších imigrantů ze středovýchodní Evropy, v poslední době Pákistánců a lidí z jiných částí třetího světa.

Britský ministr vnitra John Reid uvedl na tiskové konferenci, že oficiální hodnocení hrozby možného atentátu zůstane označováno stupněm kritický, což znamená, že by bezprostředně mohlo dojít k útoku. Tento stupeň zůstává podle ministra v platnosti údajně jako preventivní opatření. Reid na tiskové konferenci v Londýně poděkoval úřadům v Pákistánu, kde prý zatčení dvou Britů hrálo podstatnou roli při načasování protiteroristických razií a zatčení čtyřiadvaceti osob v Británii ve středu v noci. Pákistán zatkl dva Brity pákistánského původu už před týdnem, a to v městech Lahore a Karáčí. Zároveň bylo zatčeno v Pákistánu i pět Pákistánců jako místní pomahači obou Britů, není známo kdy. Rashid Ahmed, činitel pákistánské vlády, potvrdil, že pákistánské výzvědné služby poskytly Británii informace o připravovaném útoku na letadla. "Většinou šlo o britské občany a o pákistánské náboženské aktivisty, kteří byli vězněni už dříve, a od nich naše výzvědné služby získaly určité informace, které jsme pak předali britským a americkým výzvědným službám," uvedl Ahmed v rozhlasu BBC. Dva z mužů zatčených v Británii v souvislosti s údajným plánovaným spiknutím jsou konvertité k islámu. Ibrahim Savant z východního Londýna se prý před konverzí k islámu jmenoval Oliver Savant. Je to pětadvacetiletý student, jehož muslimská manželka je těhotná. Jiným konvertitou k islámu je jednadvacetiletý Abdul Waheed, který měl před konverzí typické aristokratické anglické jméno Don Stewart-Whyte. Zatčena byla také mladá žena, matka šestiměsíčního dítěte. "I dítě je ve vězení, protože musí být u maminky," pravili úřední činitelé. Podle nových protiteroristických zákonů může britská policie zatčené osoby zadržovat osmadvacet dní, než se bude muset rozhodnout, zda je obžalovat, anebo propustit.

Ministr vnitra Reid i ministr dopravy Douglas Alexander zdůraznili, že přísná bezpečnostní opatření na britských letištích, v jejichž rámci si cestující nesmějí brát do letadla žádná příruční zavazadla, zůstanou i nadále v platnosti, přestože i nadále působí dopravní chaos. Šéfové britské policie a výzvědných služeb se podle zpráv dozvěděli teprve kolem jednadvacáté hodiny ve středu večer, že údajná britská buňka Al Kajdy plánuje do osmačtyřiceti hodin rozsáhlý teroristický útok. Operace prý začala tak, že důstojníci britské rozvědky MI5 sledovali v Londýně osoby podezřívané ze sympatií k Al Kajdě. Tyto osoby byly ve skupině asi jednoho tisíc osob, které měly rozšířené britské bezpečnostní složky pod dohledem. Tajní policisté zjistili, že skupinka sledovaných lidí projevuje znepokojující zájem o letadla, o výbušniny, i o to, jak je propašovat skrze bezpečnostní opatření na letištích. Loni v prosinci byla tedy zalarmována protiteroristická pobočka londýnské policie.

Už v roce 1995 se pokusila jedna islámská teroristická organizace zničit dvanáct letadel nad Tichým oceánem. Organizátor akce - Ramzi Yousef - vytvořil tekuté výbušniny na bázi nitroglycerínu. Bylo je možno uschovat v lahvičkách pro roztok na kontaktní čočky. Upravil také digitální hodinky tak, aby fungovaly jako načasovaná rozbuška a použil dvě baterie, skryté v obuvi, jako zdroj elektrické energie pro výbuch. Britští spiklenci budou nyní obviněni, že se pokusili použít tekuté výbušniny skryté v lahvích s limonádou, které chtěli propašovat na palubu letadel v příručních zavazadlech. Láhve měli mít falešné dno a výbušnina měla být zbarvena stejně jako limonáda. Elektrická energie pro odpálení exploze měla být použita z baterií počítačů, anebo přehrávačů MP3. Na základě informací od spiklenců si nechala policie od odborníků vypracovat modelovou bombu, kterou bylo možno složit za několik minut a která by udělala do letadla ničivou díru.

Ve středu večer dospěly tedy britské bezpečnostní orgány k závěru, že buňka spiklenců buď plánuje do osmačtyřiceti hodin zaútočit na vybraná letadla, anebo se rozejít a dát se dohromady někdy později. Když ve středu varoval britský ministr vnitra John Reid, že, cituji: "Británie čelí snad největší hrozbě od druhé světové války," bylo to v souvislosti s připravovanou razií proti čtyřiadvaceti spiklencům. Reid argumentoval, že bude v zájmu bezpečnosti občanů nutno dále omezit demokratické svobody. Je to sporné. Jak napsal v pátek britský deník Guardian: "Energický a plně ospravedlnitelný zásah bezpečnostních složek proti spiklencům byl správný. Debata by však měla být o opatřeních, nikoliv o hodnotách. Málokdo zpochybňuje skutečnost, že měnící se nebezpečí vyžaduje změnu v zákonech, ve zdrojích i v prioritách, ale nesmí dojít k tomu, že by byly zlikvidovány liberální základy, na nichž je naše společnost založena." Mnoho ohledně příčin a průběhu středečních událostí v Británii zůstává nejasné. Jasné je jen jedno, většina toho, co nebylo ve středu ještě známo, bude během nadcházejících týdnů zjištěna a ukáže se, že něco z toho, co se nyní zdá jasné, bylo chybné. Dosud není ani potvrzeno tvrzení vlády, že ve středu odvrátila, cituji: "Největší hrozbu teroristického útoku od 11. září." Británie má zatím systém, který dokáže zabránit teroristickým činům a zároveň reguluje státní moc, která proti teroristům zasahuje. Tento týden tato rovnováha fungovala. Činy šílenců by ji však neměly zničit. Nová protiteroristická omezení musejí být motivována něčím víc než pouhým strachem

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

autor: Jan Čulík
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.