Naše zdražování je přece nesrovnatelné s utrpením Ukrajinců, kterým padají na hlavy bomby a umírají děti, říká herečka Kristýna Frejová

1. duben 2022

„Žiju život, ve kterém jsem si několikrát musela položit zásadní otázky a také si na ně odpovědět. Myslím si, že jsme se o sobě hodně dozvěděli – za doby covidu a teď i za války na Ukrajině,“ popisuje pocity herečka Kristýna Frejová. Dodává, že slyšela na téma uprchlíků mluvit Tomiu Okamuru (SPD): „Mám pocit, že žije v jiném vesmíru. V momentě, kdy teď někdo opravdu populisticky a nechutně hřímá, že si Ukrajinci mohou chodit do zoo nebo že přijíždějí v drahých autech.“

„Prokristapána, co jsme si jako mysleli? Že tam orají pluhem a přijedou na povozu s koňmi? Jsou to normální Evropané. Jsou to lidi, kteří tvrdě pracují a tak přijíždějí třeba i v dobrých autech. Ale to přece neznamená, že nepotřebují pomoc.“

Zdražování přece není argument, abychom přestali pomáhat lidem, kteří utíkají. Jim na hlavu padají bomby a umírají děti.
Kristýna Frejová

„Znovu bych tedy ráda apelovala na tyto nechutné populisty: ,Prosím vás – tam se odehrává válka. My si neumíme představit, co to je, protože jsme to nezažili,‘“ nabádá herečka Frejová.

Čtěte také

A pokračuje: „A odehrává se tam stejná válka jako ta v Sýrii, ze které jsme nepřijali ani jednoho smutného sirotka. Teď, a díky tomu, že jsou nám Ukrajinci blíž – historicky i ,kilometrově‘ –, tak se jim zaplať pánbůh alespoň této pomoci dostává.“

Dobře si uvědomuje, že se v souvislosti s válkou a globální krizí vše zdražuje, drahé jsou a budou i pohonné hmoty, o kterých se asi diskutuje nejvíc.

„Ale to přece není argument, abychom přestali pomáhat lidem, kteří utíkají, protože jim na hlavu padají bomby. Lidem, kterým umírají jejich děti, protože Rusové bombardují porodnice. To přece není vůbec srovnatelné s problémy, které máme my,“ dodává.

Humanitární pomoc dětem

I herečka se snaží válečným uprchlíkům pomáhat. „Podnikala jsem toho ,jen málo‘. Jak říkal Jan Palach, že člověk má bojovat s takovým zlem, na který stačí – a toho se tak nějak držím,“ popisuje.

Pomohla tak spolupořádat sbírku na pomoc dětskému domovu, který se podařilo přestěhovat z ukrajinského města Luhansk do Polska. „Věděli jsme, že tam chybí konkrétní věci, takže jsme na ně udělali sbírku.“ A protože ještě před covidem chtěla cestovat, takže si koupila velké auto, rozhodla se vybrané věci do toho Polska také odvézt.  

Naše pomoc? Byl to emocionálně silný zážitek, což dětský domov je i v době míru.
Kristýna Frejová

„Tak jsme to velké auto narvali plínkami a kosmetikou a vyrazili do Polska, kde jsme tedy předali tuto naší i humanitární pomoc v dětském domově. Děvčata tam byla dojatá a překvapená. Bylo to krásné. Samozřejmě, že šlo i o emocionálně silný zážitek, což dětský domov je i v době míru, natož v době války. Jsou to děti tří nebo čtyřleté, které utíkají před bombardováním,“ popisuje.

Hrůza z bezmoci

Frejová zároveň přiznává, že ji válka na Ukrajině hodně zasáhla.

„Musím říct, že jsem ani nečekala, že mě to tak strašně zasáhne. Že se člověk začne svým způsobem propadat až do jakési deprese. Vždy mám největší hrůzu z bezmoci. To je pro mne ten nejhorší stav, jaký si vůbec dovedu představit. To, na co se každý den musíme dívat, a zároveň i to volání o pomoc prezidenta Volodomyra Zelenského, je pro mě něco tak strašného, že z toho je ta bolest na hrudi, která je všudypřítomná.“

Čtěte také

„Měly jsme s dcerou zajímavou debatu, kdy nám přišlo absolutně zrůdné a nepochopitelné, jak ruští rodiče, kteří žijí v Rusku, nevěří svým dětem žijícím například v Praze či na Ukrajině. A jejich děti je informují, co se děje, protože mají informace, ale jejich vlastní rodiče jim to nevěří.“

To ale podle herečky znamená popření vlastní existence a vlastní výchovy. „Takže se nám s dcerou rozproudila zajímavá debata, co by se muselo stát, abych jí já něco nevěřila. Ráchel byla vychována v pravdě, takže mohu směle říct, že nelže, protože to neumí,“ uvažuje.

„Já si tak vlastně nedovedu představit, do jaké životní fáze by musel být člověk zahnán, aby popřel své vlastní děti a vlastní výchovu.“

VOVA

Alternativní divadlo NoD připravilo nové představení VOVA o 22leté vládě „ďádi Vovy“ Putina s podtitulem Happening vyvolaný frustrací z Putinovy Speciální vojenské operace.

„V tom představení máme takový jeden ruský vtip: ,Soudruzi, všichni, kdo budete volit Vladimira Vladimiroviče, můžete dát ruce dolů a odstoupit od zdi.‘ Myslím, že to tam tak trošku je. Protože to, že jsou volby v Rusku zmanipulované, je neoddiskutovatelný fakt. I to, že si spousta lidí nemůže dovolit volit jinak, než jak volí. Všechno je tam pod kontrolou, a to i od jejich zaměstnavatelů a tak dál.“

Čtěte také

„Na druhou stranu ale nejsem úplně fanda do toho, jak se říká: ,Chudáci Rusové, co s tím jako mohu udělat?‘. Myslím, že Rusové měli přístup k informacím, také hodně cestují a vidí to.“

Herečce je prý jasné, že pokud někdo bydlí někde na Sibiři, tak asi nemá jiný zdroj informací než ruskou veřejnou televizi.

„Ale naštěstí už žijeme v době, kdy se pravda nakonec vždy dostane na povrch. Ať se děje v jakékoli části světa – ať je to Dálný východ, Blízký východ, Rusko, Čečna. Myslím, že zrůdnosti proti lidskosti už nejsou ututlatelné. Žijeme v době, kdy má každý v kapse mobilní telefon, na který se může vše natočit,“ uzavírá.  

Celou Osobnost Plus Lucie Vopálenské najdete v audiozáznamu.

autoři: Lucie Vopálenská , lup
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.