Naše druhé já, náš druhý mozek, říká o střevech gastroenterolog
Už staří Číňané věděli, že naši fyzickou i psychickou pohodu ovlivňuje rovnováha ve střevech, zejména v tom tlustém. O tom, jak na roli zdravého střeva nahlíží medicína a jaké možnosti v tomto směru nabízí, hovořil v Magazínu Leonardo Pavel Drastich z pražského IKEMu. Ten se mimo jiné věnuje léčbě chronických onemocnění střev pomocí transplantace zdravé stolice.
„Střeva nejen získávají živiny pro naše tělo, ale jsou i sídlem našeho druhého já: populace, kterou nazýváme mikrobiota. Její genetická nálož je více než stonásobná oproti naší vlastní. Takže v našich střevech máme ohromné množství informací.“
Vědci postupně zjišťují, že je velmi důležité vědět, jaké je složení těchto organismů, jak se tyto chovají a jaká péče je pro ně prospěšná.
„Mikrobiota střev, dříve nazývaná mikroflora, je tvořena bakteriemi, plísněmi, houbami nebo i parazity. Termínem mikrobiom označujeme vlastní genetickou informaci,“ vysvětlil gastroenterolog.
Lékaři zjistili, že složení střevního mikrobiomu u autistických dětí je odlišné od těch zdravých. Také řada gastroenterologických problémů předchází vzniku autismu... Sice jde o onemocnění multifaktoriální, ale bádá se, že by ovlivnění střevní mikrobioty mohlo být jednou z léčebných možností.
Pavel Drastich
Vliv střevní flóry na nervový systém člověka je možný díky nervovým zakončením, kterých je ve střevech minimálně stejně jako v míše. „Takže střeva spolupracují s mozkem, někdy se hovoří o druhém mozku.“
„Kromě obranyschopnosti vůči patogenům má mikrobiota i funkce metabolické, produkuje vitamíny a štěpí jinak neštěpitelné látky.“
Samotná metoda transplantace zdravé stolice je spojením metod čínské medicíny 4. století našeho letopočtu s medicínou západní. „Ale známe ji i z veterinární medicíny, při léčbě střevních průjmových onemocnění.“
První záznam užití v humánní medicíně je z roku 1958. „Tehdy se zjistilo, že u závažné střevní infekce, která vzniká po užívání řady antibiotik, došlo po transplantaci zdravé stolice k zásadní změně.“
„Vlivem antibiotik a přerůstání negativní flóry došlo ve střevech těchto pacientů k ekologické katastrofě, ale ta se transplantací jednorázově napravila a pacienti se vyléčili.“
Ve střevech musí být harmonie. Jakmile dojde k disharmonii, tedy dysbióze, mohou se uplatnit patogeny, které ve střevech jsou, ale neuplatňují se. Ty pak mohou být součástí celé plejády faktorů, které vedou k vývoji choroby.
Pavel Drastich
Nabízí se ozkoušet tuto metodu i pro další onemocnění střev, zejména ta zánětlivá. „Ulcerózní kolitida je takovým onemocněním. Ve světě běží klinické zkoušky, které ukázaly, že by mohlo jít o efektivní směr léčby. I my máme na naší klinice studii transplantace stolice u pacientů s ulcerózní kolitidou.“
Vhodný dárce stolice musí ale splňovat velmi přísná kriteria. „Musíme nabízet superdárce. Musí mít kvalitní, co nejvíce diverzifikovanou mikrobiotu, kromě toho nesmí být ničím nemocný, brát antibiotika, mít alergie a tak dále. A to je dnes velmi složité,“ konstatoval Pavel Drastich.
