Napětí mezi Polskem a Běloruskem

V Bělorusku se však žádná diverze zvenčí nebude tolerovat, tvrdil v ukřičeném vystoupení, plném výhrůžek a útoků na adresu polských diplomatů v běloruském parlamentě prezident Lukašenko. Alespoň navenek sebevědomě.

Jeho atak na polskou menšinu začal v březnu letošního roku. Tehdy totiž proběhl ve městě Grodno sjezd Sdružení Poláků žijících v Bělorusku. Navzdory všeobecnému očekávání měl ale nezvykle rušný průběh. Delegáti totiž odmítli do funkce předsedy znovu zvolit Lukašenkovu režimu povolného předsedu Tadeusze Kruczkowského. Ten své nezvolení označil za komplot, namířený ve skutečnosti proti běloruským úřadům a stěžoval si u tamního ministerstva vnitra na údajně neregulérní průběh sjezdu. Paradoxní je, že právě Kruczkowski jako předseda sám program sjezdu a způsob volby vedení ve funkci nejprve prosadil.

Běloruské ministerstvo vnitra se podle očekávání postavilo na stanu Lukašenkovi loajálního Poláka a minulý pátek sjezd označilo za nelegální s tím, že jeho průběh narušovaly osoby, které nebyly delegáty a protiprávně ovlivnily průběh hlasování. Jednou z těchto osob měl být Marek Bučko, tento týden z Běloruska vyhoštěný tajemník polské ambasády v Minsku.

Nové zvolené vedení však odmítá uposlechnout výzvu, aby podalo demisi. Jeho členové byli vyslýcháni milicí, údajně zastrašováni a nuceni ke spolupráci s bezpečností. Do funkcí se zatím marně snaží vrátit Kruczkowski a jeho spolupracovníci.

Svaz Poláků v Bělorusku má asi 25 000 členů. Protože je financován z rozpočtu polského státu, byl donedávna považován za jednu z posledních organizací, které nejsou závislé na Lukašenkových úřadech. V 90 tých letech spolupracoval Svaz s běloruskou opozicí. V poslední době se ale pod tlakem dostal pod kontrolu běloruského režimu a vedení prý dokonce spolupracovalo s bezpečností. Sjezd měl prý skutečně hodně bouřlivý průběh. Jedna ze členek Svazu dokonce předsedu veřejně obvinila ze znásilnění.

Běloruská státem kontrolovaná média přinesla krátce po delegalizaci sjezdu informace o tom, že Svaz Poláků chystal v Bělorusku revoluci, která měla podle nich vyústit krvavým konfliktem jugoslávského typu. Zní to sice poněkud nesmyslně, těžko si představit, že by Polsko začalo ilegálně vyzbrojovat své krajany, kteří by se poté snažili o secesi z běloruského teritoria, nicméně konflikt zřejmě nemá v dohledné době konce. Diplomatické vztahy zůstávají napjaté a hodně bude záležet na tom, nakolik represivní bude postup Minska vůči běloruským Polákům.

O vývoji v Bělorusku včera jednali poslanci polského Sejmu. Podle ministerstva zahraničí Bělorusko postupem ve věci Svazu Poláků porušuje práva menšin a práci na státu nezávislých organizací. Opoziční poslanci jsou dvojího zdání. Převažuje kritika vlády, že dosud jednala s Běloruskem příliš v rukavičkách, a že to odnesla polská menšina. Jenomže právě kvůli strachu, že by mohla být Lukašenkem perzekvována, byl na sklonku 90 tých let přístup Varšavy k sousední diktatuře zdrženlivější, než v případě jiných zemí. Šéf populistické strany Sebeobrana Lepper naopak v Sejmu vyzýval, aby se vztahy s Běloruskem více orientovaly na hospodářskou oblast. Polsko by se prý mělo přestat vměšovat do vnitřních záležitostí souseda. Pravděpodobný příští polský premiér Rokyta zase navrhl, aby z polského, litevského a lotyšského území vysílala k sousedovi rozhlasová stanice Svobodné Bělorusko, kterou by financovala Evropská unie.

Varšava ale rozhodně nemůže přerušit kontakty s Minskem. Podle diplomatů se nyní pokusí společně s Litvou zaangažovat do problematiky běloruského režimu Evropskou unii a další instituce. Není náhodou, že v úterý, v závěrečném dokumentu ve Varšavě probíhajícího summitu Rady Evropy zazněla věta Bělorusko- čekáme na tebe. Jenže to bude muset být Bělorusko, zbavené Lukašenka, nebo s Lukašenkem, který se bude chovat jinak, což ale lze těžko očekávat Jeho země jako poslední v Evropě, nebyla dosud do Rady Evropy pro porušování demokratických standardů a lidských práv přijata.