Nanovysílač unesou i bakterie

6. říjen 2005

Američtí vědci chystají výrobu subminiaturního radiového vysílače, který nebude větší než bakterie. Funguje na principu rezonance mezi magnety, jejichž velikost nepřesahuje 40 nanometrů.

Američtí vědci chystají výrobu subminiaturního radiového vysílače, který nebude větší než bakterie. K výrobě prototypu zařízení, které je stejně velké jako prokaryotická bakteriální buňka, použili vědci z amerického Národního institutu pro normalizaci a technologii (NIST) nanotechnologické postupy. Na výzkumu se podílela i laboratoř Hitachi se sídlem v kalifornském San Jose. Výsledky experimentů s nanovysílačem publikovaly časopisy Physical Review Letters, Nature a NewScientist.

Nanovysílač zatím nepřekročil hranici laboratorních testů a jeho praktické využití je velmi daleko. Funguje na principu rezonance mezi magnety, jejichž velikost nepřesahuje 40 nanometrů. Magnetická pole nanomagnetů se dají ovlivňovat poměrně malým střídavým proudem, který je rozkmitává.

Při experimentu použili vědci dva magnety, které umístili ve vzdálenosti zhruba 500 nanometrů od sebe. Při průchodu proudu mezi nimi pozorovali jev známý jako rezonance. Jeden z magnetů se působením proudu rozkmital a druhý pak přesně kopíroval jeho frekvenci i fázi. Rezonující magnety generují relativně silný mikrovlnný signál, který je závislý na vnějším střídavém proudu. To je důležité pro konstrukci budoucího vysílače.

Účinnost celého zařízení se dá zvýšit poměrně jednoduše. Stačí zvětšit počet nanomagnetů integrovaných v zařízení. Ačkoli nanovysílač existuje zatím více v představách vědců a v teoretických předpokladech, jeho sériová výroba by neměla být příliš komplikovaná. Podle vědců z NIST by se podobná zařízení dala vyrábět obdobně jako počítačové čipy. Rezonanci nanomagnetů, která je základní podmínkou pro konstrukci nanovysílače, potvrdily nezávisle i další výzkumné týmy.

Abstrakt původní zprávy vědců

autor: Luboš Veverka
Spustit audio

Více z pořadu