Nanostruktura v modrém peří

Většina barev v přírodě - od lidské kůže po zeleň listů - je dána přítomností barevných pigmentů. Výjimkou je nápadná blankytná modř, kterou bychom našli na peří některých ptáků, například amerických pěvců salašníků (Sialia) nebo sojky chocholaté (Cyanocitta cristata). Modré zbarvení totiž podmiňuje nikoli pigment, ale nanostruktura peří, která pod elektronovým mikroskopem vypadá jako pěna na pivu nebo kus mycí houby.

Nanostrukturu modrého peří nyní podrobně zkoumal tým inženýrů, fyziků a evolučních biologů z Yaleské univerzity. Vědci ji srovnávali s příklady materiálů, ve kterých dochází k takzvané fázové separaci - tedy ději, při kterém se z nestabilní směsi látek vydělují jednotlivé složky. Příkladem mohou být bublinky oxidu uhličitého, které po otevření uzávěru unikají z láhve s minerálkou. Vědci zjistili, že podobné samo-uspořádávání probíhá i v ptačím peří. V "polévce" bohaté na proteiny uvnitř živých buněk vznikají bublinky vody, které jsou během růstu pera nahrazovány vzduchem, čím vzniká houbovitá nanostruktura.

Objev, který popisuje článek na webových stránkách časopisu Soft Matter, přináší nový pohled na to, jakým způsobem se v přírodě uplatňuje fyzikální jev fázové separace. Inženýři děj, který probíhá v peří, také rovnou začali napodobovat při vývoji nové generace optických materiálů.