Nález ptakoještěří matky

Ptakoještěři neboli pterosauři žili bok po boku s dinosaury před 220 až 65 miliony let. Mnoho z nich mělo na hlavách kostěné hřebeny, které byly u některých druhů až pětkrát vyšší než samotná lebka. Paleontologové dlouho předpokládali, že hřebeny měli pouze samci a u ptakoještěrů se tedy vyskytoval pohlavní dimorfismus. Problém byl, že bez nálezu, u kterého by si mohli být jisti pohlavím pterosaura, nemohli vědci tuto teorii nijak ověřit. Stejně tak bylo možné, že pterosauři s hřebeny a bez nich nejsou samci a samice, ale příslušníci jiných druhů.

Pak ve prospěch paleontologů zasáhlo neuvěřitelné štěstí – nález, jaký přichází jen jednou za život. Ve 160 milionů let starých jurských horninách čínské provincii Liao-ning objevili kostru samice pterosaura rodu Darwinopterus, která se právě chystala naklást vajíčka. Zasáhla však nečekaná tragédie v podobě prudké bouře či sopečné erupce, při které samice i s vejci zahynula. Zkoumání nálezu ukázalo, že samice měla širokou pánev a její hlavu žádný hřeben nezdobil. Samci naopak měli dobře vyvinutý hřebínek a jejich pánev byla mnohem užší. Dá se předpokládat, že stejná „pravidla“ budou platit také u jiných druhů, což znamená, že vědci získali návod pro určování pohlaví u ptakoještěrů.

Významný je i nález vajíček, která jsou v poměru k tělu samice poměrně malá a mají měkkou skořápku. To jsou znaky typické pro plazy, které odporují rozšířené představě o tom, že se pterosauři rozmnožovali podobně jako ptáci.

Zdroj: University of Leicester, Science