Nabucco je důležitý symbol, tvrdí komentátor Economistu

Na mezinárodní konferenci Forum 2000 o tom přednášel Edward Lucas, komentátor vlivného týdeníku Economist, který se problematikou energetické bezpečnosti a také vztahem střední Evropy k Rusku zabývá už přes 20 let. Rádio Česko se ho zeptalo, jak postup Bruselu v této věci hodnotí:

„Je to velmi vítané gesto, které svědčí o tom, že Evropská unie začala brát vážně svou roli v oblasti energetické bezpečnosti. A to je logické. Spokojena s polským kontraktem s Gazpromem může být jen tehdy, když by byl transparentní. Gazprom nemůže mít monopol v Evropské unii. To by šlo proti duchu i liteře konceptu energetické liberalizace v EU, které má zefektivnit dodávky. Takže je dobře, že i v Polsku zvítězily argumenty stoupenců tohoto konceptu, zvláště polského ministerstva zahraničí nad plynařskou lobby, která si od tohoto kontraktu slibovala okamžitý a rychlý zisk, a nebrala v potaz jeho dlouhodobé důsledky.“

Vyslovil jste podezření, že peníze z ruských firem obchodujících se zemním plynem můžou sloužit k nelegálním aktivitám, třeba k financování politiků, pochybných think-tanků nebo médií blízkých ruské vládě. Na čem zakládáte tuto svou obavu?

„Tak třeba londýnský zástupce jedné rusko-ukrajinské společnosti obchodující se zemním plynem daroval vysoké částky britské Konzervativní straně. Asi bychom si byli přáli, aby je nepřijala, ale stalo se. A tím v podstatě dodala legitimitu firmě, u níž nechápu, proč vlastně existuje. Když třeba prodává Nizozemsko plyn Británii, nezakládají kvůli tomu zprostředkovatelskou společnost s podivným názvem. Prostě si to navzájem prodají bez prostředníka.“

Otázkou ale zůstává, jaké má Evropa alternativy k dodávkám zemního plynu z Ruska. České předsednictví EU prosazovalo plynovod Nabucco. Unie do něj už investovala poměrně dost peněz, ale pak se objevily pochybnosti, zda bude Evropská unie schopná ho úspěšně vybudovat a provozovat. Vy jste jeho příznivcem. Proč?

„Nabucco je jen dílčí součástí celé mozaiky. Ale je velmi důležitý jako symbol. Ukazuje, že Evropané dokážou získat plyn jinými cestami než z Ruska. A je to dobrý vyjednávací nástroj vůči Rusku. Rusko má v této oblasti nezaslouženě silný vliv a dodává plyn na příliš dlouhé vzdálenosti. A pak máme ještě další zdroje plynu. Technologie získávání stlačeného zemního plynu vede ke snížení cen a dává nám možnost sdílet zemní plyn s Američany. Nabucco se začalo připravovat v době, kdy ceny plynu byly ještě poměrně vysoké. Když tudy vedly dva plynovody a oba ovládlo Rusko, bylo třeba začít budovat třetí. Další věc je úsilí polského a maďarského předsednictví o severojižní napojení plynovodů. Česká republika už nebude muset žít – řečeno v uvozovkách - na energetickém ostrově. Když se k ní nedostane plyn z východu, může přitéci od Jadranu. Systém dodávek bude stát na solidnějších základech a nebude tak zranitelný v případě manipulací ze strany Ruska.“

Platí to, co říkáte, i v situaci, kdy velké země Evropské unie, jako jsou Německo, Itálie nebo Francie, už podepsaly individuální dlouhodobé smlouvy o dodávkách plynu z Ruska?

„Tyto dlouhodobé plynárenské kontrakty se mnohým pozorovatelům jeví stále víc jako opravdu špatný nápad. Když nastaly potíže s dodávkami, říkaly si tyto státy: ‚Musíme se zásobit na dlouho dopředu. Může to být drahé, Rusové možná budou nepříjemní, ale aspoň si zajistíme plyn na dalších 20 let.´ Ale teď vidí, že by byly udělaly lépe, kdyby nepodepsalya zajistily si dodávky jinak. Teď už si mnohé evropské země velmi rozmýšlejí, zda si plyn koupit na mezinárodních trzích , ebo z Ruska. Rusové budou propříště svůj plyn prodávat jen těžko, už jen proto, že se chovají tak nepředvídatelně. Ale faktem zůstává, že Rusy prostě mimořádně zajímá energetický sektor v Německu. Zcela jistě v tom můžeme vidět i politické motivy, nebo známky politické manipulace,“ uvedl Edward Lucas v rozhovoru pro Rádio Česko.

Archivní příspěvky na téma Forum 2000