Nabídka, kterou nelze odmítnout

20. červen 2007

Ruskému prezidentovi Putinovi s nepochybně podařilo vnutit summitu Velké osmičky v německém Heiligendammu vlastní scénář. Tak jako kmotr ze stejnojmenné epopeje Maria Puzza, učinil ruský prezident svým kolegům "nabídku, kterou nelze odmítnout." Předtím se Kreml úporně tvářil, jakoby americké plány vybudování předsunutého třetího pásma protiraketové obrany na území Polska a Česka představovaly vážné ohrožení jeho bezpečnosti. Proto sliboval jako odvetu zamířit ruské rakety na západní Evropu. Propočet neměl chybu: Západ zaměstnaný skutečnými válkami v Iráku a Afgánistánu a spoustou dalších neodbytných problémů nestál o novou konfrontaci s Ruskem.

Za těchto podmínek návrh společného využití radiolokační stanice v ázerbájdžánské Gabale, který v Heiligendammu vytáhl z rukávu Vladimír Putin, byl pro Spojené státy a jejich evropské spojence něco jako manna nebeská. "Mluvil jsme včera o tom s prezidentem Ázerbajdžánu a dospěli jsme k názoru, že stávající dohody takové řešení umožňují," vítězoslavně oznámil Putin. "S přítelem Georgem jsme se dohodli, že naši odborníci zahájí práce neprodleně. To zruší nutnost dislokovat naše úderné komplexy v bezprostřední blízkosti evropských hranic a umožní demontovat útočné složky americké protiraketové obrany ve vesmíru. Doufáme, že tato jednání nebudou zástěrkou pro jednostranné kroky. To jsem Georgovi zvlášť zdůraznil," prohlásil Putin po jednání s Bushem mezi čtyřma očima.

Putinův návrh předpokládá, že společné využití radaru v Gabale přinejmenším odročuje otázku dislokace antiraket v Polsku. Ruský prezident tak popsal postup spolupráce: "Jakmile jakákoli strana, dejme tomu Irán, uskuteční zkoušky vlastní rakety s dlouhým doletem, naše zpravodajské sítě, jak americké, tak ruské, to okamžitě zjistí. Zničení nepřátelských raket v prvních fázích letu bude už jen otázkou techniky. Rusko poukazuje na to, že vlastní stíhací komplex určený pro sestřelování nepřátelských raket přímo nad bojištěm. Rusko je údajně ochotno dokonce umožnit Američanům dislokovat v Kaspiku oddíl amerických torpédoborců osazených komplexy protiraket určených pro sestřelování cílů na blízkou vzdálenost.

To vše vytváří předpoklady pro nekonečné jednání na vysoké úrovni, a v tom je právě smysl návrhu Vladimíra Putina. Bude mít o čem jednat se západními kolegy, aniž by musel chvátat s definitivním řešením. První etapa tohoto vleklého jednání se uskuteční na ranči Bushe staršího, kam oba prezidenti zavítají již v červenci. Pro Putina to bude rozhodně příjemnější než pořád dokolečka odpovídat na otázky, jak hodlá předat moc svému nástupci v roce 2008 a co se děje s lidskými pávy a základními občanskými svobodami v Rusku. Hysterický záchvat, který na Putinův popud přepadl Rusko vpředvečer summitu byl, jak se ukázalo, předstíraný a dobře propočítaný - asi tak jako leckterý ze Smerdjakovových záchvatů padoucnice v Bratřích Karamazových. Náhlým poplachem, který skončil stejně rychle, jak začal, se Putinovi podařilo obrátit naruby celý program jednání se západními partnery. Zvlášť dovedně byla rozehrána tzv. íránská karta. Po celou dobu Rusko vědomě posilovalo iránskou hrozbu a zvyšovalo politickou váhu prezidenta Ahmadinedžáda, aby ho mohlo v příhodnou chvíli co nejdráže prodat. Projevuje se skrytý smysl na první pohled nepochopitelné družby Ruska se zvrhlými a nevyzpytatelnými režimy tohoto světa. V dalších fázích kuhandlu nelze vyloučit třeba nabídku umístit podobná radarová zařízení na ruském Dálném Východě pro sledování a podvázání nukleárních ambicí Severní Koreje. Jak se říká v již citovaném Kmotrovi: "nic osobního, jenom byznys". Mám důvodné podezření, že při souběhu příznivých okolností se stejným klidem nabídne ruský prezident klidně i vlastní zásadovou pozici v otázce Kosova, bude-li za co ji vyměnit.

Byla by to pro svět dobrá zpráva. Vzkaz, který Putin v Heiligendammu poslal svým západním partnerům je mimořádně jednoduchý: dělejte si ve světě, co se vám zlíbí, v lecčem vám dokonce pomůžu, ale nechte mne dělat v Rusku to, co chci já. Žádá o bianco šek. Kdyby ho dostal byla by to pro svět ta horší zpráva.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.