Na pandemii jsme nebyli připraveni, postiženy byly hlavně vyspělé země, hodnotí politický geograf

„Nejvíc pandemie dopadne na evropské země, protože to změní psychiku lidí,“ odhaduje Baar.

Čtěte také

Virolog Grubhoffer: Obavy z vakcíny nejsou na místě. Princip RNA vakcíny se vyvíjí dvacet let

Změny, které přinesl rok 2020, se podle něj podepíší třeba na cestování, protože letecké společnosti by mohly požadovat po cestujících doklad o očkování proti covidu-19.

Právě to je strašákem i pro cestovní kanceláře, přiznává místopředseda Asociace cestovních kanceláří České republiky (ACKČR) Jan Papež:

„Když se podíváte na výhledy distribuce očkování, může se stát, že se k němu jako samoplátce nedostanete. Bojím se, že byrokracie předběhne realitu a očkování bude nařízené, ačkoliv nebude dostupné – tak jako to bylo s testy.“

Papež: Agentury nedostaly peníze od státu

Pandemie covidu-19 přitom zasáhla oblast cestovního ruchu jako málokteré jiné. „Cestovní kanceláře strádají nedostatkem klientů i destinací, kam by turisty mohly poslat,“ vysvětluje stávající situaci Papež.

Čtěte také

Zavření malých obchodů je jedna z největších nespravedlností, myslí si Prouza ze svazu obchodu

Vůbec nejhůř jsou na tom podle něj třeba pořadatelé kongresů, kteří přišli prakticky o celý svůj byznys. Konkrétně v tuzemsku pak výrazně utrpěly incomingové kanceláře, které se orientují na přivážení turistů ze zahraničí.

Příčinu vidí místopředseda asociace českých cestovek v nepřehlednosti situace, kvůli níž sem zahraniční návštěvníci letos mířili jen velmi málo.

Že současný stav cestovního ruchu nemá v historii obdoby, potvrzuje investiční stratég společnosti Starteepo Dušan Jilčík. Pustit se nyní do podnikání v tomto oboru je podle něj velmi riskantní. „Než se cestovní ruch vrátí do normálu, bude to trvat ještě několik let,“ vysvětluje.

Papež přidává aktuální informaci ze svého profesního sdružení: „V tuto chvíli ukončilo činnost asi 110 cestovních kanceláří.“ A ačkoliv uznává, že zasažení nejsou jen podnikatelé v tomto sektoru, stěžuje si na nerovný přístup státu.

„Například hoteliéři dostali státní pomoc ve výši 10,5 miliardy korun. Všechny cestovní kanceláře a agentury dostaly dohromady jen 500 milionů. A navíc je to pouze příslib, protože většina žádostí je neúspěšná.“

Dušan Jilčík se domnívá, že na světovou pandemii nejvýrazněji doplatí státy z Tichomoří a Indického oceánu, které jsou na cestovním ruchu závislé a nemají možnost se zaměřit na jiný zdroj příjmů.

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Jana Bumby.