Na palestinských územích propukly prudké střety

Několik týdnů jsme slýchali "zaručené" informace z úst nejvyšších palestinských politiků, že se vládní teroristická organizace Hamas a hnutí Fatah předsedy samosprávy Mahmúda Abbáse dohodly na společné vládě národní jednoty, a že ministři hamasovské vlády už dokonce podali demisi do rukou premiéra Ismaíla Haníji. Dnes však tato vláda nejen neexistuje a údajně završená jednání uvízla na mrtvém bodě, ale mezi oběma málem koaličními partnery vypukla válka, která je vůbec nejhorším ozbrojeným konfliktem od vzniku palestinské samosprávy před více než deseti lety.

Příčinou rozporuplných zpráv o plánované vládě národní jednoty je existence nejméně dvou křídel Hamasu. Premiér Haníja, který je pod tlakem nespokojených obyvatel palestinských území, je dohodě nakloněn a projevuje ochotu k vágním kompromisům. Jeho oficiální šéf, exilový vůdce Hamasu Chálid Mišál, však nechce z doktríny Hamasu slevit a každý náznak Haníjovy vstřícnosti okamžitě utne. Mišál žije v syrském Damašku a katastrofální podmínky Palestinců, do kterých je uvrhl nesmlouvavý postoj Hamasu a následné přerušení mezinárodní finanční pomoci, se ho netýkají.

Palestincům však dochází trpělivost. Asi 160.000 státních zaměstnanců, kteří živí zhruba třetinu všech obyvatel a nedostali od března plat, vstoupilo 2. září do generální stávky, kterou zorganizovalo a doslova nařídilo hnutí Fatah. Napětí zvýšilo i to, že Fatah zaměstnance často k stávce nutí se zbraní v ruce. Není proto jasné, nakolik je protest spontánní. Dochází k tak absurdním situacím, jako v pondělí v Ramalláhu, kde do stanu, ve kterém už čtyři týdny protestují tamější učitelé, přišla skupina vzdělání chtivých žáků a žádala vyučování přímo na místě; učitelé ochotně doběhli pro tabuli a s nadšením zahájili hodinu chemie. Studenti však zdůraznili, že stávku svých pedagogů plně podporují. Stejně podivuhodně zní i výsledky oficiálních průzkumů veřejného mínění: podle nich tři čtvrtiny státních zaměstnanců nedokážou uživit rodinu, 95% nemá peníze na nájem a ošacení a celá čtvrtina Palestinců chce emigrovat; ale zároveň si 66% obyvatel nepřeje, aby Hamas uznal Izrael, a tím jejich trápení ukončil.

Hamas považuje generální stávku za další z pokusů rivalitního Fatahu o svržení vlády, a aby ji potlačil, vyslal v sobotu do ulic města Gazy 3.500 členů vlastních milicí. Válka propukla hned v neděli ráno, kdy členové Fatahu v Gaze podpálili banku a milice zahájily palbu do lidí. Fatah zničil budovu parlamentu, Hamas zase místní sídlo předsedy samosprávy a bojovalo se i v nemocnici. Konflikt se rychle rozšířil nejen po celém pásmu Gazy, ale i na Západní břeh Jordánu. Příznivci Fatahu vzali útokem úřad vlády v Ramalláhu a v reakci na únos pěti příslušníků bezpečnostních jednotek Mahmúda Abbáse unesli a později zase propustili hamasovského představitele ministerstva financí. Boje zuřily i v Nábulusu, Hebronu, Betlémě, Jerichu, Džanínu a Kabatíji. V Gaze milicionáři proti demonstrantům použili i granáty a protitankové střely. Výsledkem bojů je nejméně 12 mrtvých a přes 150 raněných. Po příměří zprostředkovaném Egyptem nakonec Hamas své milice z ulic stáhl, ale situace zůstává napjatá, zejména poté, co ozbrojené křídlo Fatahu, Brigády mučedníků od Al-Aksá, v úterý pohrozilo smrtí Chálidu Mišálovi i Ismaílu Haníjovi.

Mahmúd Abbás byl v době nejhorších bojů na cestách po arabských zemích, kde údajně hledal podporu pro své další záměry. Podle svých blízkých spolupracovníků se už vzdal naděje, že vládu národní jednoty s Hamasem sjedná, a chce začátkem příštího roku vypsat předčasné parlamentní, ale i prezidentské volby - tedy pouhý rok po řádných volbách do zákonodárné rady a dva od vlastního zvolení do čela samosprávy. Než se předčasné volby uskuteční, hodlá rozpustit kabinet Hamasu a ustavit dočasnou vládu odborníků pod vedením nezávislého technokrata. Hamas na tyto zprávy reagoval prohlášením, že se předčasných voleb nebojí, protože je stejně znovu vyhraje. Nejnovější průzkum zveřejněný v úterý naznačuje opak, ale rozdíl je těsný - Hamas by volilo něco přes 30%, zatímco Fatah 32% lidí. Haníjovi však zase věří víc Palestinců než Abbásovi, v poměru 19 : 14,5%. Abbás se už do Ramalláhu vrátil kvůli středeční schůzce s americkou ministryní zahraničí Condoleezou Riceovou, která je na cestě po arabských státech. Abbás chce podle svých spolupracovníků dát Hamasu poslední dva týdny na rozmyšlenou, zda vstoupí do vlády národní jednoty, a potom údajně kabinet rozpustí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .