Na hranicích Egypta a Gazy se střílelo
Pozornost v souvislosti s blokádou Gazy se až dosud upírala téměř výhradně na hranice s Izraelem. Gaza však sousedí i s Egyptem, který rovněž prosazuje izolaci hnutí Hamas, jež se předloni ujalo téměř výhradní vlády nad Gazou. Vývoj posledních desítek hodin přitáhl pozornost právě k ke společné egyptsko-palestinské hranici.
Jedním z hlavních zdrojů napětí bylo nedávné rozhodnutí Egypta vystavět na společných hranicích s Gazou mohutnou kovovou bariéru., jež by učinila přítrž pašování. Bariéra by totiž nejen čněla do výšky - taková už na hranicích vlastně stojí - ale zejména mnoho metrů do hloubky. Jejím účelem by totiž bylo znesnadnit, ne-li zcela znemožnit provoz a stavbu pašovacích tunelů, které spojují Gazu s egyptským územím. Momentálně totiž do Gazy Izrael a Egypt vpouštějí jen základní potraviny a léky, ale velká část výrobků je zakázána, včetně kovových vodovodních trubek a cementu. Odhaduje se, že momentálně několika sty tunely proudí do Gazy asi dvě třetiny všeho zboží, počínaje živými zvířaty, a konče motocykly. Mezi odborníky i politiky panují debaty nejen o náboženské či morální správnosti blokády, ale i o její politické účelnosti, protože hnutí Hamas na pašování pomocí tunelů vydělává - za povolení ke stavbě tunelů si nechává platit.
Situace by se však pravděpodobně změnila, kdyby Egypťané skutečně bariéru vybudovali. Postavení mnoha chudých obyvatel Gazy by se nepochybně prudce zhoršilo, ale zvýšil by se tím možná i tlak na Hamas, který by byl činěn zodpovědným za neradostnou hospodářskou situaci. Je jen na jeho představitelích, zda umožní návrat hnutí Fatah, vzdají se terorismu a přijmou předchozí závazky Organizace pro osvobození Palestiny vůči Izraeli.
Napětí, které stále houstne, vyvrcholilo právě tento týden. Do Egypta dorazila asi pětisetčlenná skupina mezinárodních aktivistů, kteří doprovázejí konvoj zhruba dvou stovek nákladních vozů s nejrůznějším zbožím, od léků až po nejrůznější nástroje a přístroje. Egyptské úřady část konvoje propustily do Gazy, ale zbytek odmítli a vyzvali aktivisty, aby s tímto zbožím odjeli z Egypta a překročili hranice do Gazy z izraelské strany.
V souvislosti s touto situací došlo hned ke dvěma násilným střetům. Jeden z nich se odehrál v přístavu egyptského města El Aríš poblíž Gazy, kde jsou zadržené nákladní vozy se zbožím určeným pro Gazu. Aktivisté se tu střetli s asi dvěma tisíci egyptskými policisty, přičemž na obou stranách byla řada zraněných lidí. K ještě nebezpečnější situaci došlo ve středu přímo na hranicích, kde demonstraci zorganizovalo samo hnutí Hamás, aby vyvinulo tlak na Egypt.
Na jedné straně střetu stáli egyptští vojáci, a na druhé protestující Palestinci, kteří házeli kameny na Egypťany. Vojáci rozháněli dav střelbou do vzduchu a slzným plynem, a také zde došlo ke zranění asi dvou desítek lidí na obou stranách. Při nejasném incidentu byl usmrcen jeden egyptský voják, palba přišla z Gazy, ale není jasné, kdo střílel. Dá se čekat, že napětí na této hranici ještě poroste, a to až do okamžiku, kdy bude bariéra dostavěná, a velká část zásobovacích tunelů tím bude odříznutá. Tím se ale také zvýší ze strany arabských zemí tlak na Egypt, aby přimhouřil - tak jako dosud - oko nad pašováním, a to přesto, že skrz tunely přicházejí do Gazy pravděpodobně i zbraně. Ostrý postup Egypta proti Hamásu je totiž považován za ústupek Izraeli.
V Egyptě se v těchto dnech střílelo i na samotném jihu země, ale z jiných důvodů. Zatím neznámý střelec tam zabil šest tamních křesťanů, kteří se ve městě Nadž Hammadí shromáždili v kostele u příležitosti oslav Vánoc. V Egyptě žije asi deset procent křesťanů, zejména příslušníků koptské církve. V některých oblastech jsou křesťansko-muslimské vztahy poměrně napjaté, jako právě v okolí města Nadž Hammadí, kde na podzim došlo k násilnostem proti Koptům poté, co byl zdejší křesťan obviněn ze znásilnění muslimské dívky. Křesťanští Koptové si stěžují nejen na ohrožení ze straně některých muslimů, ale i diskriminaci ze strany státu. V loňském roce například úřady rozhodly o masivním vybíjení prasat s odůvodněním, že jde o opatření proti šíření prasečí chřipky. Drtivá většina prasat při tom patří křesťanům, protože muslimové tato zvířata nechovají. Křesťané to vnímali jako skrytý útok na svou ekonomickou základnu, protože k vybíjení prasat nebyl žádný důvod, prasečí chřipka se ze zvířat na lidi nepřenáší.
Podle skeptických hlasů budou oba konflikty, tedy spor o stavbu egyptské bariéry u Gazy, i postavení egyptských křesťanů v převážně muslimské společnosti, zdrojem nového napětí v celém následujícím roce.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.