Na horní palubě se tancuje, v podpalubí je voda

Poslanci v parlamentě si naproti tomu dnes rozdělovali to, co daňoví poplatníci v ČR ještě ani nestačili vydělat: při takzvaném porcování medvěda se předháněli, kdo z nich dovleče z budoucího státního rozpočtu do svého volebního okresu co největší díl financí ať už na školku, hřiště nebo stadion. Asi bez konkurence co do výše byl požadavek komunistického poslance Grospiče, který chtěl na opravu základní školy ze státního rozpočtu hned 100 milionů. Svým dílem přispěl k marnotratné náladě ale i ministr Nečas, a to návrhem zvednout motivační složky platů státních zaměstnanců plošně o celkem 2,7 miliard korun. Takže by se růst mezd v tomto sektoru zvýšil z plánovaných pěti na 6,6 a pro učitele až na 10 procent. Nečas sklidil souhlas opozice, ale ministr Kalousek k němu jen poznamenal, že se tím zvýší dluhy, ze kterých bude nutno platit úroky.

Dodejme, že deficit je v rozpočtu, kterým se poslanci dnes zabývali, naplánován optimisticky na jen o něco málo víc než 38 miliard korun. Přitom loni činil schodek skoro 64 a půl miliardy a letos to nejspíš bude 60 miliard. A to bylo v letech, kdy se na ČR nevalila vlna finanční a hospodářské krize. Jen na úrocích ze svého dluhu zaplatila ČR za letošních 11 měsíců skoro 41 a půl miliardy korun. Pokud jde o výši státního zadlužení, je na tom ČR sice ve srovnání se sousedy jako je Polsko, Slovensko nebo až po uši zadlužené Maďarsko s o něco málo víc než 28 procenty HDP pořád ještě relativně dobře, ale v míře inflace se skoro sedmi procenty mezi nimi vede. Ve srovnání s Polskem a se Slovenskem, kde se růst hospodářství pohyboval i ve třetím čtvrtletí letošního roku mezi 6 a 7 procenty, bledne i český výsledek, který činil 4,7 procenta. Zvlášť když odborníci tuší, že by mohlo jít z valné části o výrobu na sklad. Především ale počítá rozpočet stále ještě s obdobným růstem hospodářství i v příštím roce, což v situaci, kdy české hospodářství závisí z 80 procent na exportu a třetina souvisí přímo se stavem ekonomiky v Německu, vypadá naprosto nerealisticky. Tisícovka zdejších firem žije z automobilového průmyslu, který je všude na světě v krizi. Pociťujeme to už teď a je jen otázkou času, kdy se to projeví ještě výrazněji. Realistické odhady růstu hospodářství v ČR počítají pro příští rok i s méně než dvěma procenty.

Topolánek sice představil v uplynulých dnech ve sněmovně svůj protikrizový plán, ve kterém slibuje zjednodušit zákony pro podnikání, podporovat vývoz a snížit daně, a to podle některých informací možná z dnešních 21 až 19 procent v roce 2010 na úroveň 15 procent, ale sáhnout k němu hodlá teprve, až se prý krize začne projevovat i u nás. Na co ještě čeká, je přitom otázka. Soudíc podle bezstarostnosti, se kterou poslanci dnes v parlamentě místo šetření rozdávali peníze do svých volebních okresů, zřejmě na to, až ve vládním korábu poteče i do luxusních kabin.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .