Na demonstranty v Moskvě zaútočili kozáci s bičem

12. květen 2018
03589754.jpeg

Demonstranty, kteří se před týdnem sešli v centru Moskvy na protestním shromáždění svolaném Alexejem Navalným, hrubě napadly oddíly kozáků vyzbrojených tradičními kozáckými biči – tzv. nahajkami.

Podle portálu Rádia Svoboda, ruské redakce Rádia Svobodná Evropa, se nejedná o ojedinělý případ. Kozáci opakovaně útočili na demonstrace za práva LGBT komunity, v roce 2016 napadli účastníky školní soutěže pořádané společností Memorial a pověstnými nahajkami ztloukli také účastnice skupiny Pussy Riot během olympiády v Soči.  

Ani sto let po říjnové revoluci nemohou ruští kozáci ukazovat plnou pravdu o bolševických represích

Do chrámu svatého Mikuláše dnes pravidelně dochází padesát místních kozáků

Rusko si v těchto dnech připomíná sté výročí komunistické revoluce. Přesvědčenými bojovníky proti bolševismu byli tehdy i donští kozáci. Svůj boj ale prohráli a to pro ně znamenalo kruté represe. Ti, kterým se podařilo dostat do exilu, zase později přistoupili na spolupráci s nacisty. V kozácké stanici Jelanská je muzeum, které ukazuje tuto pohnutou historii. A rozhodně nemá lehkou existenci.

Nicméně v sobotu 5. května kozáci poprvé vstoupili do otevřeného násilného střetu s účastníky masové demonstrace. Podle zjištění novinářů absolvovali kozáci, kteří na demonstraci zasahovali, zvláštní tréninky placené moskevskou radnicí, kde se učili potlačovat masové nepokoje.

Při rozhánění demonstrantů se obzvláště činili kozáci z Krymského kozáckého pluku. Členové nacionalistické organizace Národně-osvobozenecké hnutí, kteří se potlačení protestů zúčastnili po boku kozáků, přitom jejich zásah popsali v poměrně mírných konturách.

„Dvacet z nich pomáhalo policii lehkými ranami bičem zklidnit nejdivočejší demonstranty,“ cituje z prohlášení Národně-osvobozeneckého hnutí Rádio Svoboda.  

Jak stanice upozorňuje, na videozáznamech z mítinku je vidět, že kozáci kromě bičů používají také dřevěné tyče a kopou do demonstrantů, kteří upadli na zem. Na otázky žurnalistů přitom odpovídají, že se na náměstí přišli „prostě projít“.

Kozáci na Donbasu

Atamana Krymského kozáckého pluku Nikolaje Djakonova požádali o vyjádření k situaci novináři z deníku Novaja gazeta. Neúspěšně. Skupina kozáků kolem Djakonova má přitom podle nich s účastí v politických akcích nemalou zkušenost.

Djakonovovi kozáci se začali prosazovat krátce před začátkem rusko-ukrajinského konfliktu. V roce 2012 vyprovokovali rvačku na výstavě v moskevské galerii Marata Guelmana. Obraz estonského umělce Peetera Lauritse s názvem „Poslední jednohubka – remix“, který představoval parodii na známou malbu Leonarda da Vinciho Poslední večeře, tehdy označili za provokaci. 

V lednu 2014 kozáci v čele s Djakonovem uspořádali pogrom v moskevské kanceláři Společnosti na ochranu spotřebitelů s tím, že se tam má skrývat sklad Výboru solidarity s ukrajinským Majdanem. Rozbili nábytek, vyhrožovali zaměstnancům zabitím a nasazovali jim na hlavu igelitové pytle. Žádný sklad však nenašli, podotýká Novaja Gazeta.

Následně Djakonov odjel se stovkou kozáků na Krym. Zaktivizovali místní kozáctvo, prováděli „preventivní besedy“ s proukrajinsky naladěnými aktivisty místního Medžlisu, tedy neformálního parlamentu krymských Tatarů, budovali kontrolní stanoviště v okolí Sevastopolu a hlídkovali na krymském pobřeží. Sám Krymský kozácký pluk, který čítá kolem 500 kozáků, vznikl 15. března 2014 – den před referendem o připojení Krymu k Rusku.

Po anexi Krymu odjeli kozáci vedení Djakonovem bojovat na Donbas. Sám velitel pluku se o bojích na území východní Ukrajiny příliš nešíří. Zmiňuje se jen o úspěšných bojových akcích ve Sněžném a na Savur-Mohyle. Při střetech o tuto strategickou vyvýšeninu, na níž ještě donedávna ležel památník bojů druhé světové války, padlo na tisíc ukrajinských vojáků, připomíná Novaja Gazeta.

03589756.jpeg

To nebyli kozáci

Situaci pro Rádio Svoboda okomentoval také předseda Všekozáckého společenského centra Alexandr Dzikovickij, který zásah proti demonstrantům v Moskvě odsoudil. Na fotografiích z protestů identifikoval mimo jiné Dmitrije Vronova, zástupce Viktora Vodolackého, kterého označuje jako „Putinova dvorního atamana“.

V roce 2016 dostalo podle Dzikovického Ústřední kozácké vojsko peníze z rozpočtu moskevské radnice. Ta s kozáky uzavřela smlouvy v celkové výši 16 milionů rublů. Právě za tyto peníze probíhal ve vesnici Kuzeněvo 40 kilometrů na jih od Moskvy výcvik. Třikrát do roka se tam několik stovek kozáků učilo zasahovat proti lidem na masových akcích.

Rozhánění demonstrací kozáky má v Rusku dlouhou tradici, uvádí Dzikovickij. Využíváni byli například během revoluce v roce 1905. Nicméně dnes podle něj kozáci nemají plnit funkci ochránců veřejného pořádku.

„Je chyba vnímat kozáky jako nějaký služební stav. Ti, co zasahovali na Puškinově náměstí, nejsou kozáci, ale obyčejní násilníci převlečení do kozácké uniformy. Praví kozáci se považují za jeden z národů Ruska, udržují své kulturní tradice a usilují o územní autonomii. Nahajku, která je pro ně především symbolickým předmětem, by na bití demonstrantů nikdy nepoužili,“ upozorňuje kozácký předák Alexandr Dzikovickij na stránkách Rádia Svoboda.

Spustit audio
autor: Jan Machonin