Na cynismus v mezilidských vztazích nejsou západní novináři vůbec zvyklí, říká bývalá zpravodajka v Rusku a USA Kabrhelová
Působila jako zahraniční zpravodajka v Rusku a Spojených státech. Má zkušenosti i z české redakce BBC. Dnes je autorkou prvního českého zpravodajského podcastu u nás Vinohradská 12, ve kterém se aktuální dění ve zpravodajství snaží zasazovat do kontextu.
„Po deseti letech strávených mimo Českou republiku jsem zjistila, že mi u aktuálního dění chybí některé propojovací momenty. I když jsem jako novinářka pochopitelně byla v každodenním kontaktu s lidmi z Česka a sledovala jsem českou politiku. A překvapilo mě, že to podobně cítí i někteří lidé, kteří tady celou dobu žili. Jako by jim unikal kontext. Dnešní dění je tak hrozně rychlé, že si nestačíme vzpomenout na to, co bylo před pěti nebo sedmi lety,“ popisuje hlavní důvod, proč se pustila do podcastu Vinohradská 12 jeho autorka a redaktorka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová.
Čtěte také
Cílem podcastu je nabídnout na hlavní události dne trošku jiný úhel pohledu a připomínat věci, které aktuální dění staví do jiného světla. „Chodí nám tam spousta chytrých a zajímavých hostů. Často jsou to naši kolegové z rádia. Ale díky tomu dvacetiminutovému prostoru tam mohou zaznít trošku jiné věci než v denním zpravodajství,“ přibližuje hlavní specifika podcastu, který můžete slyšet i ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Nápad na podcast namísto klasického rozhlasového pořadu vznikl před několika lety, kdy Lenka Kabrhelová působila ve Spojených státech. „Tam podcast, lidově řečeno, frčel. Dělali ho všichni. I kolegové z tištěných médií najednou mluvili o audiu. A musím říct, že to mě k tomu pošouplo,“ vzpomíná.
Pro ni jako autorku se přitom až tak moc nezměnilo. „V zásadě jde o žánry, které jsou podobné tomu, co tady dávno děláme. Ale o některých věcech nám to dovoluje mluvit trošku jinak,“ říká. Zásadní rozdíl mezi podcastem a klasickým pořadem je ovšem ve způsobu jeho konzumace posluchačem.
„Na rozdíl od klasického vysílání, které často chytnete v polovině, podcast si pouštíte většinou celý, protože ho chcete slyšet. A tohle se promítá i do reakcí na něj. Je vidět, že to opravdu poslouchají lidé, kterým to nenutí někdo tím, že by jim ho teď prostě poslal do vysílání. Mám pocit, že se tím i posunuje debata o tématech, která probíráme. Například když nám někdo píše nějakou zpětnou vazbu, jsou to většinou zajímavé a podnětné připomínky,“ pochvaluje si autorka Vinohradské 12 a dodává: „Doufám, že i díky tomu se nám podaří zájem o audio udržet zase o něco déle.“
Dva světy
Čtěte také
Kabrhelová patří mezi nemnoho lidí, kteří měli možnost do hloubky poznat dnešní Rusko i Spojené státy. Celkem pět let strávila jako zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu v Rusku, aby se pak na stejnou pozici přesunula do Spojených států.
„Už můj tříměsíční návrat do České republiky byl po pěti letech v Rusku velký šok. Říkala jsem si, že z Ruska můžu být připravená v podstatě na všechno. Ale ukázalo, že člověk asi není připravený nikdy tak úplně na nic. Ve Spojených státech pochopitelně všechno fungovalo zase úplně jinak,“ vzpomíná.
Přesto se všude po světě dá najít něco, co lidi spojuje. „Pořád jsme jenom lidé. Máme nějaké emoce, touhy a sny. A ty se v mnoha ohledech protínají. Pochopitelně se i v mnohém liší,“ říká.
Díky naší totalitní minulosti pak máme svým chováním podle Kabrhelové blíže spíše k Rusku. „Ne, že bychom byli na některé vzorce chování připravenější, ale jsou nám, řekla bych, povědomější. Třeba pokud jde o otázky korupce nebo cynismu v mezilidských vztazích. To jsou věci, na které kolegové ze západních zemí vůbec nebyli zvyklí. Nás, kteří jsme měli tu historickou zkušenost, to až tolik nezaskočilo,“ uvádí jeden z příkladů redaktorka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová.
Poslechněte si celý rozhovor Martiny Rasch s Lenkou Kabrhelovou a dozvíte se také to, jestli je vůbec možné vrátit se po deseti letech do starých kolejí, jak vypadala její roční stipendijní stáž na Harvardově univerzitě nebo jestli existují rozdíly v ženském a mužském pohledu na události kolem nás.
Související
-
Olympiáda v lichém roce. Odklad chápou sportovci i veřejnost, náklady ale narostou, říká komentátor
Letní olympiáda v Tokiu se odsouvá kvůli pandemii koronaviru na rok 2021. Jak se s přesunem vyrovnají sportovci? Jak velkou cenu za to zaplatí pořadatelská země, Japonsko?
-
Komentátor Honzejk: Premiér by měl zapracovat na krizové komunikaci, důvěra ve stát je teď základ
Den co den kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) seznamuje Čechy s postupem boje proti šíření nového koronaviru. Jak vládní špičky zvládají svou roli vůči veřejnosti?
-
Vynulovat Putinovi prezidentský tachometr byl ten nejdrzejší nápad, říká Leonid Ragozin
Vladimir Putin je díky změnám v ruské ústavě na cestě k dalšímu prodloužení své prezidentské role. Co na to Rusové říkají? Odpovídá novinář a analytik Leonid Ragozin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.