Na cestě ze skleněného dna
Česká sklářská tradice sahá až do středověku. Přesto se – zejména po krachu Crystalexu v roce 2008 – zdálo, že české sklo zůstane spíše historickým pojmem. Už dva roky poté se ale skláři odrazili od pomyslného dna a od té doby celý segment průběžně roste. Dnes v tomto odvětví opět pracuje více než 21 tisíc lidí a už v roce 2012 překročily výnosy z prodeje 43 miliardy korun.
Příkladem životaschopnosti sklářství je Novoborsko. Po pádu Crystalexu v roce 2008 stoupla nezaměstnanost v regionu ke dvaceti procentům. Stáhnout ji skoro až na republikový průměr ji pomohlo na 130, často drobných, firem, které dnes v oblasti působí.
„Už v půlce 18. století vzniká v Novém Boru piaristická škola, která už má na starosti i výuku sklářských obchodníků. Učí je jazyky, učí je počítat. Takže je zajímavé, že sklářská škola existovala dříve pro obchodníky než pro řemeslníky. První sklářská škola pak vzniká v roce 1856 v Kamenickém Šenově,“ připomíná historii Petr Nový, kurátor jabloneckého Muzea skla a bižuterie. Světový úspěch a renomé českého skla ve smyslu značky ale odstartoval křišťál a jeho zdobení brusem a rytím – novinka přelomu 17. a 18 století. Další velkou inovací byla v 19. století barevná sklovina.
Na přelomu 20. a 21. století ale došlo k radikálnímu ekonomickému propadu. „Tady nebyla téměř rodina, kde by to někoho nezasáhlo. Ta situace byla velmi smutná, nebyla tu žádná jiná práce,“ zmiňuje dopady krachu firmy Crystalex starosta Nového Boru Jaromír Dvořák. Dnes se situace obrátila díky existenci malých a specializovaných sklářských firem. „Máte různé typy skla pro různé typy lidí. Historická síla českého skla byla vždycky v diverzitě, v množství různých přístupů a technik,“ komentuje dnešní situaci kurátor Petr Nový.
Ve sklárně v Lindavě se například vyráběla trofej pro Tour de France. Lucie Froemmelová obecně úspěch sklárny se zhruba 50 zaměstnanci vidí i ve spolupráci s designéry, kteří sklářům předkládají náročné projekty. Lucie Froemmelová je jednou z vůbec prvních vystudovaných sklářek s praxí v běžné výrobě. Vzestup regionu sleduje v rámci firmy, která je i přes svou krátkou historii pojmem. Lasvit vyrábí nákladné světelné objekty. A jak prozrazuje jeho zakladatel Leon Jakimič: „Nechtěl jsem vybudovat firmu, která má jenom lokální význam, a krátkodobě. Já chci mít firmu třeba na 20 generací dopředu a chci, aby to byla značka celosvětově známá. Jednou.“
To, že často ve světě prorazí spojení vysoké kvality návrhu i zpracování, potvrzuje ředitelka Českých center Vilma Anýžová. Často spíše samy výrobky nebo jejich designéři propagují Českou republiku než naopak.
Magda Purkrábková, tajemnice Asociace sklářského a keramického průmyslu, upozorňuje, že nejsilnějším segmentem je dnes nikoli všeobecně vnímané užitkové sklo, ale výroba plochého skla, která má z hlediska tržeb zhruba čtyřicetiprocentní podíl. Ale krize roků 2008 a 2009 zasáhla všechna odvětví, a přes odražení se ode dna a snahu nových majitelů je sklářský průmysl zhruba na dvou třetinách výroby před rokem 2007.
„Rozhodně je budoucnost – i u strojové výroby – v menších sériích, ve velice kvalitním provedení a v moderním designu,“ myslí si Magda Purkrábková. A jak dodává s mírným optimismem, sklářský průmysl v České republice už zažil ledacos a nikdy ho žádná krize neporazila.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
