Na Blízkém východě se zvyšuje napětí

Dokonce ani o současném rozruchu kvůli odsunutí nejcitlivější otázky Jeruzaléma až na úplný konec mírových jednání, které prosazuje Olmert, aby ve vládě udržel ultraortodoxní stranu Šas, ale s kterým nesouhlasí Abbás. Jednání nevykazují žádný posun a zdá se, že vlastně vůbec neprobíhají, třebaže jednací týmy obou stran ujišťují veřejnost o opaku. Od listopadové konference v americkém Annapolisu, kde Izrael i Palestinci slíbili, že podepíší mírovou smlouvu do konce tohoto roku, nebylo dojednáno vůbec nic. Izrael tvrdí, že dokud budou na jeho území létat rakety z pásma Gazy, palestinský stát stejně vzniknout nemůže. Nad pásmem Gazy však palestinská samospráva nemá kontrolu a s hnutím Hamas, které je ovládá, nemluví. A tak sice Olmert s Abbásem zdůrazňují nutnost v jednání pokračovat, ale pozorovatelé se shodují, že jeho završení do konce roku je krajně nepravděpodobné.

Izrael se nyní více soustřeďuje na boj proti Hamasu a jeho raketám Kásam. S jejich nepřetržitým každodenním přídělem, který nedokážou zastavit ani cílené útoky, se blíží i nevyhnutelná invaze izraelské armády do pásma Gazy. Vyskytly se i první náznaky, že by vláda mohla po ukončení operace souhlasit s rozmístěním mezinárodních mírových jednotek v oblasti tak, jak k němu došlo v Libanonu po válce s hnutím Hizballáh v létě 2006.

Hizballáh je v posledním týdnu dalším zdrojem izraelských starostí. Jeho generální tajemník Hasan Nasralláh po atentátu na druhého nejvyššího vůdce hnutí a jednoho z nejhledanějších teroristů světa Imáda Mugníju 12. února v Damašku pohrozil Izraeli otevřenou válkou a podle zpravodajských služeb o odvetu usilují také Írán a Sýrie. Mugníja byl nejen jedním z nejnebezpečnějších teroristů na světě, ale i vysoce postaveným spojovacím článkem, který se těšil důvěře Teheránu, Damašku i Usámy bin Ládina, a jeho smrt je pro islámský džihád těžkou ztrátou.

Připomeňme si ve stručnosti seznam jeho obětí: jen v roce 1983 měl na svědomí smrt 299 amerických a francouzských vojáků při atentátu na francouzské velitelství v Bejrútu, 63 lidí při útoku na americké velvyslanectví v Libanonu a 29 dalších při výbuchu na izraelské vojenské základně v libanonském Týru; kromě několika zavražděných rukojmí při únosech letadel a západních občanů v Libanonu dále 102 mrtvé při dvou atentátech na izraelské velvyslanectví a židovské kulturní středisko v Argentině v letech 1992 a 1994 nebo 19 obětí útoku na civilní budovu v Saúdské Arábii v roce 1996. Mugníja figuroval na seznamu nejhledanějších teroristů nejen Izraele, ale i FBI a Evropské unie, a na jeho hlavu byla vypsána odměna ve výši 25 milionů dolarů. Ať už ho zabil kdokoli, prokázal světu obrovskou službu. Izrael podíl na atentátu popřel, ale Mugníjovu smrt uvítal, a ať už jej provedl nebo ne, Hizballáh, Írán i Sýrie mu jej připisují.

Izrael bere výhrůžky velmi vážně, mimo jiné i proto, že dodnes trpí traumatem z poslední nepovedené války s Hizballáhem. Na základě informací svých zpravodajských služeb odvetu očekává, jen neví, kdy a kde k ní dojde. Zvýšil bezpečnostní opatření na svých velvyslanectvích a dalších objektech po celém světě, uvedl do stavu pohotovosti všechny bojové jednotky, posílil vojsko na hranicích s Libanonem a rozmístil zde baterii střel Patriot pro případ napadení ze vzduchu. Nevylučuje ani koordinaci případného útoku z Libanonu s ofenzivou Hamasu z pásma Gazy. Hizballáh zase evakuoval své velitelství v jižním Libanonu a podle Nasralláhových slov uvedl do pohotovosti 50.000 bojovníků.

Současná situace není nebezpečná jen pro Izrael, ale také pro Libanon, jehož vláda se obává, že Hizballáh zemi zavleče do nového konfliktu. Navíc Sýrie z atentátu na Mugníju podezřívá i své libanonské odpůrce v čele s drúzským politikem Walídem Džumblátem, jedním ze svých úhlavních nepřátel. Podle amerických a izraelských tajných služeb hrozí útok i jemu. Sýrie usiluje o pád prozápadní vlády Fuáda Siniury a rozpoutání nové občanské války, která by otevřela cestu k návratu syrských vojáků do Libanonu. V posledních dnech došlo k několika ozbrojeným potyčkám mezi stoupenci vlády a Hizballáhu i k útokům na libanonské vojáky a napětí v celé zemi roste.

Situace na Blízkém východě je dnes zase o něco výbušnější než před týdnem a ozbrojený konflikt hrozí až na třech místech najednou.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .