Musk si zřejmě dovoloval v Brazílii víc než v Evropě, soudí Koubský o zákazu X v jihoamerické zemi
Brazilský nejvyšší soud zakázal v zemi přístup k sociální síti X. Stalo se tak v reakci na to, že vlastník sítě Elon Musk odmítl vyhovět soudnímu příkazu k zablokování několika účtů stoupenců bývalého brazilského prezidenta Jaira Bolsonara. „Musk neměl házet soudní obsílky do koše,“ myslí si novinář Deníku N Petr Koubský v pořadu Online Plus. Podle něj si Musk myslel, že k brazilským úřadům se může chovat jinak než k evropským.
V polovině srpna sociální síť X oznámila, že zavírá svoji brazilskou pobočku, protože jejím zaměstnancům hrozí soudní postih. Poté brazilský soud uložil Muskovi ultimátum. Měl do 24 hodin stanovit nového zástupce v zemi, Musk to ale odmítl udělat. Na základě toho nařídil soud službu v Brazílii zablokovat a zároveň s tím vydal také příkaz ke zmrazení účtů Starlinku, další Muskovy služby.
Podle Petra Koubského, redaktora Deníku N, vydaly brazilské soudy příkaz k zablokování účtů proto, že byl jejich obsah v nesouladu s brazilským zákonem. Je složité posoudit, jestli to tak opravdu bylo, uznává.
Čtěte také
„Mechanismus zákazu X hlavně spočívá v tom, že Musk nekomunikoval s brazilským soudem. My jsme si tady minulý týden povídali o Pavlu Durovi a jeho situaci ve Francii. Je v tom velká podobnost. Durov i Musk se do nepříjemné situace dostali tím, že házeli soudní obsílky do koše. Domnívali se, že jsou absolutně nad věcí a že se jich to netýká,“ říká Koubský.
V první chvíli navíc síť X skutečně vyhověla soudnímu příkazu a zablokovala účty. Asi den poté ale Musk oznámil, že se blokování ruší a že žádné příkazy poslouchat nebude, a tím celý spor vyostřil.
Podle Koubského si Musk zkrátka myslel, že Brazílie není Amerika nebo Evropa a že si tam může dovolit více.
„Musk se ohání svobodou slova, tím, že v tomto směru se vládám podřizovat nebude. To je samozřejmě velice polovičaté, protože tak jako tak se podřizuje spoustě zákonům. V zásadě pořád funguje bezproblémově v Evropské unii – nebo ne úplně bezproblémově, ale nezdá se, že by někdo tady v dohledné době chtěl X zakázat. A to by nešlo, kdyby sociální síť nebyla v souladu s evropskou legislativou, alespoň v těch hlavních věcech,“ komentuje Koubský.
Čtěte také
Paradoxem je, že se najdou i mimoevropské země, kde proti takovým nařízením Musk tolik neprotestuje, například Indie nebo Turecko. V Brazílii nejenomže nevyhověl soudním příkazům, ale dokonce ještě napadá brazilský nejvyšší soud a především jeho předsedu Alexandra de Moraese, kterého označuje za diktátora a požaduje jeho odvolání z funkce.
„Dalo by se říct, že se Musk řídí svými vlastními politickými sympatiemi, ale ty jsou velice nesystematické. Můžeme se na to dívat třeba tak, že v Brazílii je teď levicová vláda. A to je něco, co se Muskovi nejspíše nelíbí. Nejde to ale úplně dohromady třeba s tím, jak se chová vůči Indii a tamní vládě,“ komentuje Koubský.
„Mohlo by se zdát, že nahrává populistům a antisystémovým politikům, ale taky to úplně neplatí. Já si nemyslím, že Elon Musk má ucelenou politickou koncepci. Asi se řídí hodně momentální emocí. I ten způsob komunikace tomu silně nasvědčuje.“
Muskův kamarád Bolsonaro
Účty, které měla podle soudu síť X zablokovat, patřily stoupencům bývalého brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který v roce 2022 prohrál volby. Byl považován za krajně pravicového prezidenta a v současné chvíli je tedy u moci levicová vláda.
Minulý rok dav zastánců Bolsonara dokonce zaútočil na brazilské státní budovy, například parlament a prezidentský palác. Celý útok vypadal jako pokus o puč a soudce Moraes stále vyšetřuje i tyto záležitosti. Elon Musk měl s Bolsonarem kamarádský vztah.
Kromě zablokování účtů vydal soudce Moraes také další příkaz. Uživatelům, kteří se budou pokoušet zákaz sítě X obejít, například s využitím VPN, hrozí vysoké pokuty.
Čtěte také
„Brazílie se konvenčně pokládá za demokratickou zemi. Existují různé indexy stupně demokracie a Brazílie se na nich umísťuje lépe než některé členské státy Evropské unie. Úroveň svobody v Brazílii je hodnocena jako dosti vysoká. Hodnocení brazilského státu a toto soudní rozhodnutí jsou podle mě v rozporu. Takové omezení do demokratické země podle mě nepatří,“ je přesvědčený Koubský.
Podle Koubského je hodnocení svobody slova na internetu velmi široké téma, které nemá jasné řešení. Z jeho pohledu je kritika Muska v téhle věci správná, ale kritiku zároveň zasluhuje i postup brazilských úřadů za pokutování uživatelů, kteří budou chtít X využívat.
AI a detekce nemocí podle zvuku a úvahy majitele Seznamu jsou dalšími tématy pátečního Online Plus. Moderuje David Slížek.
Související
-
Jak se mluví o útoku na Trumpa. Narativ utvářely post miliardáře Muska a konspirační teorie
Miliardář a majitel sítě X Musk podpořil Trumpa a právě jeho příspěvek zaznamenal nejvíc reakcí ze všech příspěvků na X, které s pokusem o atentát souvisely.
-
Jan Fingerland: Nesnesitelná lehkost svobody internetu aneb Případ Pavla Durova
Je to paradox, podnikatel Pavel Durov, který přežil konflikt s ruskou mocí se ocitl ve francouzské vazbě. Jeho příznivci to líčí jako epizodu boje o svobodu.
-
Da Silva i Bolsonaro. Oba stále jen slibují, že se Brazilci budou mít dobře
Je to až omílaný vtip: Brazílie je zemí budoucnosti a tou také zůstane. Se staronovým levicovým prezidentem i pravicovou opozicí. Co slibují?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.