Murphy a odbory

Francouzským odborům se nezamlouvá záměr vlády přeměnit EdF na akciovou společnost a následně prodat třicet procent akcií. Podle vlády jsou peníze potřebné na investice a důchody, podle zaměstnanců ovšem právě výši důchodů a zachování pracovních míst privatizace ohrozí. Vedení Českých drah zas plánuje vytvoření společnosti holdingového typu, která by byla schopna pružněji reagovat na konkurenci, ale odboráři parcelování podniku na dceřiné společnosti nevěří, a hrozí stávkou. Francouzi už stávkují a nutno uznat, že nápaditě. Politikům, kteří prosazují privatizaci, vypínají v jejich domácnostech proud, a naopak v rámci stávky obnovili dodávky proudu do domácností s nezaplacenými účty.

Francouzští politici jsou rozhořčeni, vnímají vypínání proudu jako útok na svou osobní svobodu, a podobně jako u nás management Českých drah, tvrdí, že zaměstnanci jsou sami proti sobě. Mají nejspíše pravdu, že by změny představovaly ekonomický přínos. Jenomže paradoxní zkušenost vyjádřená Murphyho zákonem dává současně za pravdu i zaměstnancům, kteří jsou přesvědčeni, že to budou právě oni, kdo na zlepšení ekonomické situace doplatí. Úkolem politiků a manažerů tak, zdá se, není vysvětlit lidem, jak lze docílit lepší ekonomické situace, ale přesvědčit je, že se nenaplní Murphyho princip, podle kterého pak všechno ostatní půjde do háje. A s Murphyho zákony je špatné pořízení, protože bohužel zpravidla platí.