Možná úlet, možná systémová chyba

Na 1. máje se uskutečnila řada tradičních akcí politických stran i občanských seskupení. Například v Praze na Letné se antikomunistickým sdružením podařilo "odsunout" příznivce KSČM z jejich tradičního prvomájového plácku do areálu pražského výstaviště a uspořádat v podstatě poklidnou i když bojovnou akci s protikomunistickým laděním. Pořád ta akce, podobně jako setkání komunistů u Křižíkovy fontány, spadala do rubriky "prvomájová veselice".

Jenže o kus dál, v centru probíhal sice povolený, ale pravidelně diskutabilní pochod příznivců radiálně pravicové organizace "Národní odpor", proti němuž se tradičně postavili jejich odpůrci, a to nejen z řad anarchistů, ale i z jiných politických seskupení. Policie byla na místě, aby od sebe oddělila znepřátelené tábory, což bylo - opět pravidelně - kritizováno ze strany odpůrců pravicového extremismus jako snaha policie chránit neonacisty.

Během těchto levicově-pravicových manévrů došlo k incidentu, při němž policista zasáhl proti Kateřině Jacques. Paní Jacques je kandidátkou Strany Zelených a navíc vrchní ředitelkou sekce lidských práv a rovných příležitostí Úřadu vlády ČR. Podle jejích slov ji policista napadl a zbil (část této akce zachytila i videokamera přítomného novináře) a to v okamžiku, kdy k jeho akci nebyl důvod, neboť skutečný průvod, kde hrozilo nebezpečí střetů obou radikálních táborů, byl již někde jinde. Paní Jacques skončila, s nedobrovolnou odbočkou na policejní stanici, v nemocnici. Akci policisty přihlížely děti paní Jacques, ale též celá řada příslušníků policie. Jestliže, jak se později vyjádřili ministr vnitra František Bublan i předseda vlády Jiří Paroubek, onoho policistu popadl "amok" a byl to z jeho strany "úlet", jak by se asi mělo hodnotit ono přihlížení policistových kolegů? Byl to od nich také "úlet"? Nebo jak by se dalo charakterizovat jejich přihlížení (možná dokonce) trestnému činu? Policista, který podle ministra vnitra jednal neadekvátně situaci, je nyní postaven mimo službu a vyšetřování případu převzala Inspekce ministra vnitra.

Ta zpráva má více rozměrů. Nejde jen o to, že jednomu z policistů selžou nervy a použije takových prostředků, kterým se v policejním žargonu říká "donucovací", a které jiní označují za "policejní násilí".

Jde také o to, že zatímco boj proti "komunistickému nebezpečí", který nabývá v poslední době na síle, i když v rovině více či méně plamenných projevů, mívá spíše charakter happeningů či veselic, většinová společnost jako by stále míjela hrozbu nebezpečí daleko hrozivějšího - a tím je pravicový extremismus, jehož projevy (včetně hajlování či skandování extrémistických hesel) mají k lidovým veselicím dost daleko.

Co se práce policie týče, resp. veškerá vyšetřování případných pochybení policistů při jejich práci, je to čím dál tím stejné. Policejní přestupky vyšetřují policisté, což je - tvrdí někteří - systém nefunkční . Tento názor se objevil po incidentu ve výzvě nezávislých organizací, mezi něž patří Liga lidských práv, Otevřená společnost o.p.s., Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, Romea a Open Society Fund Praha, adresované ministerstvu vnitra. Tyto organizace navíc upozorňují na (podle nich) "bezprecedentní rychlost jednání premiéra a ministra vnitra" na incident. Přičítají to tomu, že paní Jacques je shodou okolností zaměstnankyní Úřadu vlády ČR a osobou politicky činnou.

Strana zelených na incident rovněž zareagovala prohlášením, ve kterém předseda strany Martin Bursík projevil podivení nad přístupem policie, která vystupuje na ochranu povolené demonstrace extrémistů tak horlivě, že přitom potlačuje pokojný protest těch, kteří nesouhlasí. Bursík v prohlášení lituje, že obětí se stala právě kandidátka jejich strany, ale bojí se, aby podobné trauma neutrpěli další, o kterých se neví a nemluví.

Ministr vnitra Bublan pro ČTK uvedl, že pokud se policistovi, který zakročil proti paní Jacques prokáže, že zneužil pravomoci veřejného činitele bude propuštěn. Dlužno dodat, že podle dostupných informací nastoupil zmiňovaný policista do služby v roce 1987 - možná to trochu může pomoci vysvětlit nějak skutečnost, že i dnes sloužící policista má manýry příslušníka někdejší Veřejné bezpečnosti.