Mozek se umí chovat jako GPS, říká neurolog

19. červenec 2018

Mozek je vlastně taková GPS lidského těla. Ačkoli schopnost prostorové orientace najdeme i u velmi jednoduchých organismů, v průběhu evoluce se celý systém stal daleko složitějším.

Pokud to bereme komplexně, podílí se na orientaci v prostoru celý mozek. Jednotlivá centra spolu musí vzájemně komunikovat“, vysvětluje Jan Laczó, lékař z Neurologické kliniky 2. Lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Motol.

Laczó popisuje dva druhy vnímání: „jedním je ten typ, kdy se snažíme zorientovat pomocí nějakých záchytných bodů. Druhý typ vychází z polohy těla – když si třeba musíme zapamatovat jak daleko a jakým směrem se od nás cíl nachází.“

Počítače mají devastující vliv na mozek a inteligenci dětí, varuje neurolog

Dítě s tabletem

Rodiče, odhánějte děti a adolescenty od počítačů a tabletů! Zhoršují jim školní výsledky a snižují IQ. Významný neurolog Martin Stránský tvrdí, že moderní technologie a sociální sítě mění lidem mozek k horšímu.

Člověk se ale v prostoru nikdy neorientuje jen jedním nebo druhým způsobem. Většinou dokážeme obě strategie v průběhu pohybu měnit.

Díky výzkumu prostorového vnímání prý můžeme alespoň z části pochopit, jak náš mozek funguje. Vzhledem k tomu, že jde o evolučně velmi starou funkci, zkoumají vědci ty nejstarší mozkové struktury.

„Také se ukazuje, že tato funkce není kulturně nebo jazykově závislá. To znamená, že nám umožňuje srovnávat výkon mozku i u populací, které používají jinou řeč nebo písmo,“ říká Laczó.

Blue Velvet Arena

Lidský mozek lze zkoumat mnoha způsoby. Ze zobrazovacích metod je to nejčastěji magnetická rezonance a Jan Laczó zmiňuje třeba i pozitronovou emisní tomografii.

Testování prostorové orientace lze provádět také prostřednictvím takzvané Blue Velvet Areny, kterou disponuje motolská nemocnice. Toto zařízení napodobuje reálný prostor. Jde o stan, který má v průměru asi tři metry a simuluje orientaci v místě pomocí bodů na stěně.“

autoři: Josef Kluge , marz
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.