Mozek nikdy neodpočívá. Ani ve spánku
Mozek nikdy neodpočívá. Dokonce ani ve spánku. A činnost mozku člověka, který spí, rozhodně není náhodná. Vyplývá to z nejnovějšího výzkumu vědců ze Stanfordovy univerzity.
„Během odpočinku a spánku mozek pracuje, a to velmi strukturovaně. To také vysvětluje, proč spotřebovává tak velké množství energie i ve chvíli, kdy zdánlivě odpočívá,“ vysvětluje pro americký veřejnoprávní rozhlas National Public Radio vedoucí výzkumného týmu, neurolog Josef Parvizi.
Velmi dlouho přitom vědci bagatelizovali elektrickou aktivitu mozku během odpočinku a spánku jako bezvýznamný „hluk“.
Jenže díky modernímu vyšetření magnetickou rezonancí bylo zjištěno, že v mozku probíhá i během zdánlivé nečinnosti těla velmi koordinovaná aktivita.
Aby tento fenomén mohl prozkoumat trochu více, pozoroval Josef Parvizi se svými kolegy tři pacienty trpící epilepsií, kteří čekali na operaci.
Několik dní před plánovaným zákrokem měly tyto osoby zavedeny elektrody do mozku, aby tak mohl být lokalizován zdroj jejich záchvatů.
Stanfordský neurolog u nich díky tomu mohl monitorovat aktivitu malých skupin mozkových buněk v reálném čase.
„Chtěli jsme vědět, co přesně se v mozku děje během odpočinku. A zda to odráží to, co se s člověkem dělo ve dne,“ říká Josef Parvizi.
Se svým týmem se proto nejdřív zaměřili na dobrovolníky ve chvíli, kdy byli v bdělém stavu a schopni odpovídat na jednoduché otázky typu: „Jel jste minulý týden do práce autem?“
„Aby člověk mohl na tuto otázku odpovědět ano či ne, musí si vybavit hodně skutečností, hodně vizualizovaných vzpomínek,“ uvádí k tomu pro National Public Radio neurolog Parvizi.
Podle očekávání při tomto procesu vědci zaznamenali aktivitu ve dvou od sebe oddělených oblastech mozku, ve kterých se ukládají vzpomínky.
Tato aktivita přitom byla vysoce koordinovaná – což podle odborníků dokazuje, že různé oblasti mozku spolu za účelem zodpovězení otázky typu „Jel jste minulý týden do práce autem?“ úzce spolupracují.
Potom si měli pacienti odpočinout – mohli klidně i usnout – zatímco neurologové dál monitorovali signály z obou zmíněných oblastí mozku.
A tyto signály zůstávaly koordinované. „Zjistili jsme, že nervové buňky, které byly aktivovány při vyvolávání vzpomínek, vykazovaly i při spánku velmi koordinovanou aktivitu,“ vysvětluje Josef Parvizi.
To je podle stanfordského vědce odpovědí na otázku, proč mozek – na rozdíl od zbytku těla – i ve spánku spotřebovává velké množství energie. Takže lze říci, že lidský mozek vlastně nikdy neodpočívá. Tolik americký veřejnoprávní rozhlas National Public Radio.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
