Morálka Ukrajiny a Západu byla jedním z důvodů pro ofenzivu u Kursku. Operace plní svůj účel mistrně, tvrdí expert Bříza

Rusové zatím nenacházejí na ukrajinské tažení do Kurské oblasti odpověď, což je pro ně podle Břízy mimořádné překvapení.

„Připomíná mi to situaci z loňského začátku jara, kdy to byl Jevgenij Prigožin a jeho Wagnerova skupina, která táhla na Rusko a na Moskvu. Kdyby nebylo dojednáno příměří mezi Kremlem a Prigožinem, tak by do Moskvy dotáhla. Víme dobře, že pro Prigožina to byl rozsudek smrti,“ poznamenává.

„Tam jsme krásně v přímém přenosu viděli, jak je Rusko absolutně nedbalé, co se týče obrany své vlasti proti případným útokům manévrového charakteru. Jsou velmi překvapeni. Nechci říct, že v Kremlu panuje panika. Ta panovala loni při Prigožinově akci. Teď to panika není, nicméně je to velice nepříjemná záležitost,“ vysvětluje. 

Ukrajinci šli podle Břízy cestou manévrové války, která jim svědčí. Navíc to takto udělat museli, protože nemají velké pozemní síly jako Rusové.

„Útočné hroty vedli v několika směrech. Teprve když se postupně útočné hroty opotřebovávaly, tak je začali propojovat a zakopávat se. V té situaci v tuto chvíli jsme,“ podotýká.

Morálka

To, že k ukrajinské ofenzivě došlo právě na začátku srpna, má podle Břízy hned několik důvodů. Prvním cílem bylo vyvolat v Rusku paniku, což se podle něj jednoznačně podařilo.

„Vidíte to na obyvatelích nejenom v Kurské oblasti, ale i v přilehlých regionech. Ostatně to vidíme i v Kremlu, že je tam problém, který je potřeba řešit. Ruské vrchní velení tomu skoro až nevěří,“ připomíná.

„Druhý důvod, neméně důležitý, ne-li důležitější, je ukrajinská a západní morálka. Všimněte si, tři čtvrtě roku slyšíme, že Ukrajina se brání, Rusko postupuje. Od začátku konfliktu tvrdím, že ukrajinskou válku rozhodnou dva faktory – morálka armády i obyvatelstva Ukrajiny a dodávky zbraňových systémů ze Západu. Když slyšíte, že tři čtvrtě roku prohráváte, musíte něco udělat, musíte změnit sentiment. V tomto případě operace splnila svůj účel mistrně,“ myslí si Bříza.

„Třetí, synergický důvod je, že ať chce, nebo nechce, Rusko bude muset částečně odvelet některé své síly z Donbasu, aby stabilizovalo situaci a dokázalo uchránit další ruské území,“ doplňuje.

Cíl ofenzivy

Plánování útoku Ukrajincům vyšlo také ze zpravodajského hlediska, kdy schovali těžkou techniku v lesích a přesuny ukrajinské armády vydávali za cvičení. Dokonce ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle Břízy v prvních dnech ofenzivu nepřiznal.

„Nevěděl, zdali ofenziva neselže, nebude zastavena a vytlačena rychle zpět. V tu chvíli by se k ní samozřejmě nechtěl přiznat. Ale ve chvíli, kdy viděl, že úspěch ofenzivy je nasnadě – a to připomeňme, za sedm dní bojů ukrajinské síly dokázaly získat dvakrát víc území než ruské síly za celý letošní rok na Ukrajině při řádově nižším počtu obětí,“ přibližuje.

„Ofenziva není plánovaná tak, že by měl být například dobyt Kursk. Nedělejme si iluze, Kursk je město o velikosti Brna. Nebylo by jednoduché udělat manévr a obklíčit Brno, stejně tak je to s Kurskem. Ofenziva dříve či později nějak skončí, ale skončí-li tak, že dojde k vytvoření nové fronty, stejně jako tomu bylo na jaře u Charkova z ruské strany, pak je to úspěch,“ uzavírá Bříza.

Je velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj úspěšnější, než byl jeho předchůdce Valeryj Zalužnyj? Jakým způsobem Ukrajinci dobyli ruské území? A jak se změnila hrozba ruského použití jaderných zbraní? Poslechněte si celý díl Osobnosti Plus ze záznamu v úvodu článku.