Moldávie: krásná, ale trpící
Když v květnu vyhráli v moldavských volbách komunisté, vzbouřili se především mladí občané. Ti často nemají žádné sociální a ekonomické jistoty, proto většina z nich musí pracovat v cizině. Vypálení parlamentu ukázalo, že v Moldávii je situace vážná.
Moldavané mají také problém s identitou, protože vždy existovali na rozmezí několika mocných států a kultur. Už v dávné historii byla Moldávie jedním společným územím se sousední, dnes rumunskou Moldávií. Toto území roku 1359 vytvořilo Moldavské knížectví, které vzniklo na základech historické Besarábie. V 16. století se knížectví neubránilo nájezdům osmanských Turků, přesto si udrželo jistou samostatnost. V průběhu rusko-tureckých válek na přelomu 18. a 19. století území Moldávie zase přešlo pod vládu mocného ruského cara, i když se obyvatelé čím dál tím víc přirozeně chtěli stát součásti sousedního státu na západě. Po 1. světové válce se Moldávie roku 1918 stala součástí nového Rumunska. Během 2. světové války však nově vzniklá Moldavská SSR přešla pod ochranná křídla Sovětského svazu.
Už v době ruského carství se mnoho Ukrajinců a Rusů usazovalo kolem řeky Dněstru, takže i během přímé vlády sovětských komunistů se stali onou "pátou kolonou", která Moldavany pevně spojovala se SSSR. Obyvatelstvo se však ze dvou třetin hlásilo k příslušnosti k Moldavanům rumunského původu. I sama moldavština je považována za dialekt rumunštiny a obyvatelé čím dál více prosazovali místo azbuky latinku a taky jí často používali. Přesto se většina Moldavanů hlásila spíš k ruskému než rumunskému pravoslaví, pokud jim to tedy bylo povoleno. V zemi taky zůstala kompaktní židovská menšina. Když Moldavská republika roku 1991 vyhlásila nezávislost na rozpadajícím se SSSR, k touze po samostatnosti se taky přihlásila Podněsterská republika. Území Moldavska za řekou Dněstr je územím, kde žijí převážně Ukrajinci a Rusové, z nepochopení tam taky vznikla vleklá občanská válka, která území státu rozděluje až dodnes. I tento fakt nyní přináší spoustu problémů.
Moldávie je v současnosti nejchudší Evropskou zemí. Důvodů je mnoho, kromě zmíněné války a vnitřní rozdělení taky nesnadný přechod k tržnímu hospodářství, kterému zabraňují stále vládnoucí komunisté. I proto mají velkou důležitost klasické obory zemědělství, které jsou v současné době svým způsobem unikátní. Deset procent orné půdy je osazeno vinicemi, další velké části země zase zkrášlují ovocné sady a pole s tabákem, takže krajina na okraji stepi je velice pestrá a krásná. Každý třetí obyvatel je zaměstnán v zemědělství, které tvoří polovinu hrubého domácího produktu. Přesto, nebo právě proto statisíce mladých Moldavanů musí pracovat v zahraničí, protože se doma nemohou uživit. Muži většinou pracují na stavbách v Rmunusku, Itálii, Španělsku, Portugalsku, ale i Rusku. Podle statistiky je každá třetí mladá Moldavanka prostitutkou, takže v zemi je velmi rozšířená i nemoc AIDS. Zdá se, že z problémů by se stát mohl dostat i cestou sloučení s Rumunskem, to však jistě nedovolí Rusko a Ukrajina.
Seriál Stereotypy vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
