Mokřiny Nové Anglie vytvořili lidé

Pobřeží Nové Anglie lemují rozsáhlé mokřiny, které slouží jako „nárazník“ a chrání ho před bouřemi a znečištěním z moře. Zároveň poskytují útočiště mnoha mořským živočichům, kteří jsou důležitou součástí potravního řetězce. Mnoho lidí by mokřiny nejraději uvedlo do původního stavu, v jakém se nacházely před příchodem bělochů. Netuší však, že mokřiny za svou současnou podobu vděčí právě jim. Vědci z Geologického výzkumného institutu Spojených států (United States Geological Survey, USGS) zjistili, že mnoho novoanglických mokřin je dnes mnohem větších než před příchodem kolonistů. Návrat do původního stavu by tedy zřejmě znamenal drastické omezení plochy mokřin.

Za vznik rozsáhlých mokřin mohou obyvatelé Nové Anglie poděkovat intenzivní těžbě dřeva v průběhu 18. a 19. století. Během ní se uvolnilo velké množství písčité půdy, kterou otevřené moře u pobřeží proměnilo v mokřinu. Dřevařský průmysl tak sice zdevastoval krajinu, ale moři paradoxně prospěl. Idea, že to, co je špatné pro souš, nemusí být špatné i pro moře, se však podle vědců neomezuje jen na Novou Anglii - k podobnému efektu v důsledku těžby dřeva a čištění krajiny došlo také v zátoce Chesapeake. Intenzivní zemědělství zase pomohlo vytvořit bažiny kolem Louisiany a je pravděpodobné, že dolování podpořilo pobřežní mokřiny Kalifornie.

Zdroj: New Scientist, American Geophysical Union