Modřejší než nebe
"Modrá je dobrá", zpívá kapela Žlutý pes. Jaká je nejkrásnější modrá kterou jste kdy viděli? Moře u korálových útesů, letní obloha, nebo třeba peří na hrudi slavíka modráčka?
Ve střední Evropě se vyskytují dva poddruhy slavíka modráčka (Luscinia svecica) - modráček tundrový (L. s. svecica) hnízdí v prostředí horské tundry (v ČR pouze v Krkonoších) a modráček středoevropský (L. s. cyanecula) hnízdí v rybničních oblastech od nížin až do podhůří (dnes na většině území ČR).
Samce obou poddruhů lze rozlišit podle charakteristického zbarvení skvrnky (hvězdy) uprostřed modrého hrudního pole (slavík modráček tundrový ji má rezavou, slavík modráček středoevropský ji má bílou).
V rámci výzkumu populačních trendů, hnízdní biologie a reprodukčního chování slavíků modráčků v ČR byla hodnocena i kvalita péřových ornamentů a tělesná velikost odchycených jedinců.
Slavíci modráčci byli chytáni do nárazových sítí nebo sklopek. chycení jedinci byli změřeni (křídlo, ocas, tarsus), zváženi a vyfotografováni. Kvalita péřových hrudních ornamentů u samců (hvězda, modré pole, spodní černý a hnědý pás) byla hodnocena na základě digitalizovaných fotografií, upravených a analyzovaných pomocí programů Photoshop Image. Hodnotili jsme poddruhové rozdíly ve velikosti těla a ornamentaci, změny ornamentace s věkem a závislost reprodukční úspěšnosti samců na ornamentaci.
Naše výsledky prokázali podruhové rozdíly ve velikosti těla i v péřových ornamentech. U všech studovaných populací byla zjištěna větší velikost těla u slavíka modráčka tundrového než u slavíka modráčka středoevropského. Kromě poddruhově specifického zbarvení hvězdy byly prokázány i rozdíly ve velikosti péřových ornamentů. U samců modráčků středoevropských byla zjištěna menší hvězda a větší modré pole, černý pás byl menší a hnědý pás výrazně větší než u modráčků tundrových. Samci modráčků středoevropských tak mohou kompenzovat menší velikost a pigmentaci hvězdy zvětšením hnědého hrudního pásu, které je tak výrazné, že výsledkem je větší celková plocha hrudních ornamentů. Význam hnědého pásu jako signálu korelujícího s kvalitou jedince byl potvrzen i v dalších analýzách, kdy byla zaznamenána větší velikost tohoto ornamentu u starších a hnízdících samců.
Zdroj: Pavel V., Turčoková L. & Chutný B (2007): Fenotypická variabilita českých populací slavíka modráčka (Luscinia svecica). Zoologické dny Brno 2007 - Sborník abstraktů z konference.
Více se dozvíte v přírodovědném magazínu Natura.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
