„Mnichovem“ jsme přišli o třetinu území a neuvěřitelných 34 procent obyvatelstva
Mnichovská dohoda podepsaná v noci z 29. na 30. září 1938 představiteli Británie, Francie, Itálie a Německa, pro nás znamenala konec první republiky. Do pohraničí vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část území, armáda byla demobilizována.
Čtěte také
Na začátku října pak abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal právník Emil Hácha. Země přišla o téměř třetinu území s téměř 34 procenty obyvatelstva. Kromě rozsáhlých území postoupených Německu jsme ztratili části země následně obsazené Polskem a Maďarskem.
Trpkou atmosféru dnů na přelomu září a října 1938 připomínáme prostřednictvím ukázek z dobového rozhlasového vysílání. Pavel Hlavatý připravil v roce 2013 pořad, který nazval Syrový Mnichov.
Na webu jen do 27. října 2023.
Související
-
Mnichovská dohoda byla z pohledu našeho práva protiústavní, připomíná historik
Dohoda Německa, Itálie, Francie a Velké Británie se do historie zapsala jako rozhodnutí „o nás, bez nás“. Československo bylo parlamentní demokracií, přesto se nebránilo.
-
Mnichovská dohoda - Bylo by chybou nepřijmout ji
U příležitosti 70. výročí mnichovské dohody se loni v Praze v sídle Senátu ve Valdštejnském paláci uskutečnila vědecká konference s mezinárodní účastí. Dospěla k po...
-
Mnichovská dohoda ovlivnila i francouzské dějiny. Dopad nebyl...
29. září 1938 podepsaly v Mnichově Německo, Británie, Itálie a Francie dohodu o odstoupení československého pohraničí Německu. Ve Francii dnes toto datum moc neznam...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
