Mlok na sluneční pohon
Severoamerický obojživelník axolotl skvrnitý je prvním obratlovcem, který získává energii ze slunce. Jeho embryím to umožňují symbiotické řasy.
Axolotl skvrnitý (Ambystoma maculatum) na pohled připomíná našeho mloka skvrnitého. Patří však do skupiny endemických mloků, jejichž domovinou je Severní Amerika. Každé jaro samičky axolotů nakladou vajíčka, která chrání želatinózní obal. Koncem minulého století si vědci všimli, že do obalů vajíček pronikají zelené řasy Oophila amblystomatis. Neobvyklý vztah byl dlouho považován za příklad oboustranně prospěšné symbiózy - předpokládalo se, že řasy žijící kolem embrya se živí jeho odpadními látkami a na oplátku mu dodávají kyslík uvolněný fotosyntézou, který podporuje vývoj mločího embrya.
V roce 2011 však kanadští a američtí biologové zjistili, že řasy se vyskytují nejen kolem embrya, ale také v jeho buňkách. Naznačovalo to, že řasy by embryo mohly zásobovat nejen kyslíkem, ale také živinami, které vznikly fotosyntézou. Biologové z Temple University ve Filadelfii proto inkubovali vajíčka axolotlů ve vodě s obsahem radioaktivního izotopu uhlíku C-14, který řasy využívaly při tvorbě glukózy. Její molekuly se značeným uhlíkem pak objevili v mločích embryích, která tak byla mírně radioaktivní. Získali tak první přímý důkaz o tom, že embrya axolotlů skvnitých se nechávají „přiživovat“ produkty fotosyntézy.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka